Pěknej článek.
"U většiny z nás bude cílem svádění nejspíše mít šťastný trvalý vztah."
A to je ta chyba. Nějak začínám souhlasit s Reaperem.
Podle mě jde hodně o to se maximálně zaměřit na ten konkrétní MALÝ cíl a nemyslet na ten velký, protože velké projekty člověku svazují nohy a naplňují ho strachem, aby to vůbec zvládnul. A strach k balení nepatří.
Balení jedné slečny se dá brát taky jako proces, ve kterém jsou jenom dílčí cíle. Je potřeba mít dobře nastavené ty malé cíle, aby byly v souladu s tím, jak holky chápou proces seznamování se.
Taky o tom napíšu článek[S04]

Řekl bych že je asi dost těžký,potkat ženskou svých snů a chladně odfiltrovat všechny rusivý myšlenky a emoce,myslet jenom na první dílčí cí,svést ji.Je to fakt asi jenom o sebekontrole .Obdivuju jestli tohle někdom dokáže.Jak to trvá dlouho než se člověk k takovýmu postoji dopracuje?

V tom s tebou souhlasím,sice neoslovuju holky jen tak na ulici,k tomu jsem se nějak nedopracoval,ale pravdou je že paradoxně mě taky dělá menší problém se bavit s hodně atraktivní slečnou,u které vidím že je žádaná a chlapy kolem ní poletujou jak vosy.Přemýšlel jsem nad tím,proč mě to nechává klidným.Za prvé asi proto,že nemám potřebu být dalším jejím slintajícím obdivovatelem,který čeká ve frontě,i když na to třeba fyzický má.Ale jak jsi sám řekl,když promluví,stačí chvilka a mám jasno.Vlastně by mi to mělo být jedno,pokud bych jí chtěl jenom do postele,ale v tomhle jsem asi trochu jinej.Něco jinýho je ženská která to má v hlavě srovnaný,a třeba není taková sexbomba ale něčím mě přitahuje.Pak už je to pro mě těžší,začínám šrotovat,snažit se a už začínám dělat chybu za chybou.V tomhle bych měl u sebe asi nejvíc zapracovat.co takhle když s takovou podobnou budu na rande,se na ní koukat jako na Myckey mouse,to by byla nervozita hned pryč[S04]Né,to byl samozřejmě vtip...[S03]

Dva roky není zas tak dlouhá doba,a určitě se spusta věcí změnila i jiných oblastech v životě,jedno souvisí z druhým víc než si myslíme,nebo se pletu? Možná o důvod víc proč na sobě pracovat...

Nevědomost je sladká pánové. V tom smyslu, že čím víc začne člověk o sobě přemýšlet, tím se otevírá prostor pro pochyby a z nich následně plynoucí chyby. Tímto bych oponoval té neustálé "sebekontrole" o které se zde často píše. Ano, člověk by se měl nad sebou zamyslet a být sám sobě jakýmsi dozorcem, ale s mírou, protože pak se vytrácí přirozenost a emoce. Jsou muži co podobné typy článků nečetli a taky to podle toho vypadá, ale pak jsou tací co je taktéž nečetli, a přesto dokáží být úspěšní a to díky své jistotě, přirozenosti, možná i tuposti, ale jsou sami sebou.