Ovlivňuje vás strach? 

Vzpomínáte si, kdy jste naposledy cítili strach v jakékoli situaci? Pokud ano, tak to rozhodně nebylo náhodou. Něco vás ohrožovalo či jste nad něčím přemýšleli. Strach je přirozenou reakcí na určitý podnět, ostatně jako každá základní emoce. Může ho vyvolat nejenom na první pohled vnější ohrožení, ale i naše vlastní myšlenky či představy. Dokonce existuje i strach bez viditelné či vědomě myslitelné příčiny jako něco neovladatelného. Lze poté hovořit o formách psychického onemocnění.

Strach můžeme mít z věci, člověka či situace, tedy z něčeho či z někoho. Nezkušený svůdník má strach z oslovování neznámých žen (z něčeho), beznadějně zamilovaný puberťák má strach z odmítnutí dané dívky (opět z něčeho) a zároveň strach z přísného učitele (z někoho). Přestože jednotlivé situace vnímáme rozdílně a projevy strachu budou rozdílné, všechny mají základ v jedné společné emoci.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Zajímavé je, že strach jako emoci cítí všichni lidé napříč celým světem. Rozdíly jsou ale v konkrétních spouštěcích mechanismech. Někdo má strach z pavouků, jiný je může považovat roztomilá zvířátka.

Účel a projevy strachu

Základním účelem strachu je překvapivě zabezpečit vaše přežití. Upozorňuje nás na možné nebezpečí, uvádí organismus do pohotovosti. Cílem je co nejrychleji zanalyzovat situaci a nalézt řešení, které zvýší naši šanci na přežití. Můžeme začít utíkat nebo naopak znehybnět, čelit nebezpečí sami nebo vyhledat pomoc (například podvědomé chycení se někoho v našem okolí, když padáme), tedy „low road“ zpracování strachu.

Při strachu se aktivuje svalový systém, naopak mozek se utlumuje. To má za následek zvýšený tlak, zrychlený pulz a dech, pocení, svalové kontrakce, třas rukou, zblednutí obličeje.

Když nám strach brání ve výkonu

Často se setkáváme se projevy strachu, které bychom raději nechtěli prožívat. Balení žen, prezentace, zkoušky, vystoupení apod. jsou charakteristické tím, že strach v nich prožívaný je nám brání k dosažení lepšího výkonu. Děláme chyby nikoli z nevědomosti, ale kvůli tomu, že se utlumuje naše rozumové uvažování.

Základním kamenem k efektivnějšímu prožívání strachu je jeho uvědomění a nikoli potlačování. V dětství jste mohli často slyšet, že se máte vzmužit či že se nemáte čeho bát. Pokud se vám zafixovalo, že strach se má zásadně potlačovat, nemůžete s ním efektivně nakládat. Stále vás bude pronásledovat a omezovat vás.

V naší kultuře je totiž strach považován za něco negativního. A tak vynakládáme další energii k jeho potlačování, namísto toho, abychom jej využili. Představme si například malé dítě, které se bojí tmy (symbol strachu z odloučení či smrti). Pokud mu řekneme, že se bojí nesmyslů a že velcí se tmy nebojí, přinutíme ho v podstatě strach potlačovat. Takové dítě si zaleze pod peřinu, kde bude bojovat se svým strachem a možná za několik desítek minut či hodin usne. Když s ním naopak prohledáme pokojíček před bubáky a řekneme mu, že kdyby chtělo, najde nás ve vedlejší místnosti, potlačování si nezafixuje (a usne dřív).

Setkal jsem se již s řadou žen, které, přestože jsou dospělé, se stále bojí tmy. Až takhle může dopadnout neustálé potlačování strachu zafixované v dětství.

Jak se tedy správně naučit prožívat strach? Pro začátek byste se měli naučit odhalovat příčiny vzniku emoce. Dostanete-li v autě smyk a téměř okamžitě vás polije pot, asi to nebudete přičítat vysoké teplotě ve vozidle. Zkuste si sami pro sebe odhalovat příčiny svého strachu, kdykoli nějaký pocítíte. Můžete si dokonce zapisovat datum, čas a konkrétní situaci, kdy jste prožili strach. Později se vám to bude hodit.

Ve svém pozorování si všímejte takzvaných „pout“. Jsou to situace, ve kterých cítíte strach, přestože byste jej racionálně cítit neměli, a souvisí s našimi prožitky v dětství. Jaké mohou být konkrétní projevy pout:

• strach ze zvonícího telefonu (telefon jako posel špatných zpráv)
• strach z jednání, zvláště pokud můžeme očekávat špatné zprávy (něco jsme provedli a snažíme se vyhnout následkům)
• strach z mluvení na veřejnosti

Samozřejmě existuje mnohem více situací, které vás odkazují k vašemu dětství a vyvolávají ve vás strach. Pátrejte po nich a hledejte je. Chcete-li se naučit zacházet se svým strachem, musíte jej nejdřív umět rozpoznat.

Pokud si na základě tohoto či jakýchkoli dalších článků ze seriálu budete dělat pozorování a poznámky, ukládejte si je na jedno místo a rozhodně je nevyhazujte. Budeme s nimi ještě pracovat.