Buďte sebevědomý muž

Co se vám vybaví, když se řekne „sebevědomý muž“? Úspěšný podnikatel? Model z časopisu? Pravdou je, že naše sebevědomí neodráží naši skutečnou realitu, je to vnitřní stav mysli. I nezaměstnaný Franta může mít větší sebevědomí, než podnikatel s milionovými příjmy.

Nechybí vám sebevědomí? 

Sebevědomí je velmi ošemetné. Můžete si připadat velmi silní, ale jeden stačí neúspěch, a vaše mínění o sobě samém se rozsype jako domeček z karet. To je dobře pozorovatelné u mužů workoholiků. Ve svém životě se opírají o jediné, o úspěch v práci. Stačí pak jediný malý problém a tito muži propadají depresi.

Základ našeho sebevědomí se utváří v dětství. Mnohdy na nás byli rodiče velmi přísní v domnění, že tato výchova z nás udělá tvrdé muže, kteří se nebudou ničeho bát. Ve skutečnosti je tomu jinak. Děti potřebují lásku, ne hecování. Jestliže jste v mládí často slýchávali: „Nebreč!

Brečí bábovky“, „To zvládneš, musíš se snažit“, či další podobná slova od svých rodičů, nevytvořil se ve vás dostatečný základ sebevědomí. Místo toho, abyste si věřili, máte zakódováno něco úplně jiného.

Proč někteří muži mají problémy s vyjadřováním emocí? No přece, protože brečí pouze bábovky, emoce se musí potlačovat. Proč jsou mnozí muži workoholici? Protože všechno zvládnou, jen se musí snažit. Když se nebudou snažit, nezvládnou nic. To, co se nám rodiče tak láskyplně snažili vštěpit, není mnohdy nic jiného, než pouze základ našich současných psychických problémů.

Zdravé mužské sebevědomí se vytváří tak, že je dítě ujišťováno o svém postavení, i když se mu zrovna nedaří. „Sice jsi zlobivý kluk, ale přesto tě máme rádi.“ Základ našeho sebevědomí tkví v tom, jak nás vnímali a vnímají okolní lidé. Pokud nás mají rádi, naše sebevědomí roste.

V dřívějších dobách bylo mužské sebevědomí postaveno na mužově nepostradatelnosti. Muž zabezpečoval obživu, byl hlavou rodiny. Dnes již tomu tak není. Ženy dnes zastanou veškeré činnosti související s chodem domácnosti samy. Spolu s tím se zvyšují i jejich nároky na muže a to ve všech oblastech. Inteligentní a pracovitá žena bude těžko chtít muže, kterého hravě předčí. K čemu by jí také byl. Ruku v ruce s tímto společenským vývojem přichází krize mužské identity. Muži se snaží získat převahu alespoň v tom, co jim ještě zbývá.

Když se zamyslíme nad tím, co se v mužském světě děje, zjistíme zajímavou věc. Pošramocená mužská sebedůvěra se snaží získat převahu tam, kde to ještě jde. Jako typický příklad tohoto vývoje se uvádí pornografie. Muži mnohdy neváhají obětovat nemalé částky, jenom proto, aby si dokázali svoji převahu.

Paradoxem tohoto vývoje je, že se spousta mužů snaží pornografii napodobit v posteli. Neustále mění polohy jako ti borci z filmů a očekávají, že jejich přítelkyně se bude projevovat stejně hlasitě, jako žena na videu. Výsledkem je akorát to, že ženy takové muže označují v posteli jako neschopné. Přímo muži to ale samozřejmě říci nemohou, zničily by mu zbytek jeho sebevědomí.

Uvědomte si své limity

Najít znovu svoji pošramocenou sebedůvěru je obtížné. Vyžaduje to zamyslet se nad sebou a svým životem. Sepište si, jaké máte přednosti, jaké máte slabiny, a čeho chcete v životě dosáhnout. Pokud zjistíte, že vaše cíle jsou příliš vysoké vzhledem k vašim slabinám, snižte své cíle tak, abyste je byli schopni splnit.

Právě zjištění, že máte na to, co jste si předsevzali, je tím hlavním zdrojem sebevědomí moderního muže. Můžete trávit prací 12 hodin denně. Ale pokud nemáte cíl, jste jen automat na peníze. Vložíte čas, vypadnou peníze. A sebevědomí neroste.

Když si uvědomíte celou svoji osobnost i s limity, budete se sebou daleko lépe zacházet. Budete vědět, že něco vám jde zkrátka hůře jenom proto, že je to vaše slabina. Ale těmi silnými stránkami to vždy vyvážíte.

Zdroje sebevědomí

Kromě již zmiňovaného cíle a výsledků své činnosti, které jsou hlavním zdrojem mužského sebevědomí, můžeme nalézt ještě další zdroje. Je to například mínění druhých lidí u nás. U narcistických osobností tento zdroj dokonce zastiňuje všechny ostatní. Dalším zdrojem může být váš tělesný vzhled, materiální stav či pozice ve skupině.

Specifickým a rovněž velmi důležitým zdrojem sebevědomí je sebeocenění. Nečekejte na to, až k vám někdo přijde a pochválí vaši práci. Pochvalte se sami. Je to to nejlepší, co můžete pro svoji motivaci i pro sebe samé udělat. Každý malý postup si zaslouží pochvalu.

Zdroje

BIDDULPH Steve: Mužství. 1. Vyd., Praha: Portál 2007. 200 s. ISBN 978-80-7367-209-6

Komentáře

Bez nadpisu
 od autora OffTopic:))

    Well Done!

    jedine, co chyba je nejaky skutocny priklad, ako sa komu podarilo zvysit scoje sebavedomie.
    Oridam ho ja:
    zacal som chodit s kamaratkami von tak, aby som sa s nimi bol schopny rozpravat.

    S kamaratom sme sa zacali zoznamovat stale s novymi dievcatami. Vzajomne sme sa chvalili za kazdu drobnost. Po par mesiacoch sa zo mna stal namysleny bl*ec, co sa mi podarilo znova po roku skrotit.

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora ax

      To je normální vývoj. U mnohých ale bohužel nepřijde ta druhá fáze, a zůstanou u té první.

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re:
       od autora RaShCZ

        Příkladů na zvyšování sebevědomí nalezneš v článcích na tomhle webu spousty. Nechtěl jsem to tam psát, abych se neopakoval jak kolovrátek.

        Osobně se mi sebevědomí zvýšilo nejvíce v období, kdy jsem začal hrát v kapele a nechal se několikrát za sebou úspěšně sbalit. [S04]

        Dvoufázový vývoj je výborná poznámka. Také si zpětně uvědomuji první fázi. Velmi živě. [S04]

        Reaguj na tento komentář
        Re: Re: Re:
         od autora ax

          Ani mi nepřipomínej. Proto mám ty fáze v živé paměti...

          Reaguj na tento komentář
          Re: Re: Re: Re:
           od autora OffTopic:))

            paradoxom je prva faza, kedy sa clovek citi vyborne sam so sebou, avsak ked trochu vytriezve, ma vyssi uspech v comkolvek, co robi, co sa tyka zoznamovania s inymi ludmi a plnenia predsavzati.

            Reaguj na tento komentář
            Re: Re: Re: Re: Re:
             od autora ax

              Zase takový paradox to není, je to celkem logické. Naopak je to natolik zrádné, ta první fáze, že je zpravidla třeba, aby člověka někdo v tu chvíli usměrnil, nejlépe nějaký dobrý kamarád, jehož slovo má váhu. A ještě jedna věc je na tom zrádná - je chyba myslet si, že když už člověk má tyhle fáze za sebou, že už má vyhráno a je poučen. Houby, ty fáze se klidně několikrát opakují, a je snadné do první po čase spadnout znova, klidně ještě hůř než poprvé.

              Reaguj na tento komentář
              Re: Re: Re: Re: Re: Re:
               od autora OffTopic:))

                vdaka za radu, vazim si to

                Reaguj na tento komentář
Chvála
 od autora Moon

    Píše se se v tom článku Chvalte sami sebe ;-)

    Mně se to zamlouvá, ale někde hluboko mám zakořeněnou hlášku Sebechvála smrdí. Tak jak to teda je? POmáhá to nebo škodí?

    Reaguj na tento komentář
    Re: Chvála
     od autora buchtar10

      já bych to viděl spíš v rozlišení jak a kde se se chválíš .. pokud je to samochvála mezi lidmi (vytahuješ se před nimy, jsi lepší, povyšuješ)-což bude ta stinná stránka, a tu druhou (které podle mě je ku prospěchu) - jak je psáno v práci, ve škole, po dobře odvedé práci, úkolu, když se pochválíš - povedlo se mi to, dobře jsem to zvládl, apod.

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re: Chvála
       od autora aurelian

        Já bych to přísloví doplnil:

        Sebechvála smrdí, ale funguje...

        Bohužel. Všiml sem si hodněkrát, že lidi s tímhle výrokem souhlasí, dokonce si i všimnou, když se někdo příliš vytahuje, ale reálně to nakonec u spousty, možná většiny lidí zapůsobí, vemou tu /často lživou/ sebechválu vážně, nechají se tím dost ovlivnit. Na druhou stranu ten negativní dojem to u lidí, co se oblbnout nenechají, zanechá.

        Nejlíp proto je vychvalovat se veřejně, ale s mírou a nenápadně.

        Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora buddy

    RaSh:
    Moc pěkně a pravdivě napsanej článek.

    Přesně...základy sebevědomý pochází z dětství z výchovy od rodičů. A právě...spousta rodičů v dobré víře používá výchovu ve stylu přísnosti a kritiky všeho, co se dítěti nepovede...s tím, že to je přece ta motivace ke zlepšení...
    Bohužel...pro většinu není. I když...na druhou stranu, ono také záleží na povaze člověka...jsou lidi, které přehnaná přísnost a kritika od okolí opravdu motivuje a vyhecuje ke zlepšení. Ale někoho s jinou povahou to naopak znechutí a odradí...

    Jenže...ve chvíli, kdy si to člověk uvědomí a chce s tím něco udělat, nastává problém...Budování sebedůvěry od rodičů přichází "zvenčí", člověk v takovém prostředí žije, ani si to nemusí uvědomovat...Ale když později chce změnit sám sebe? To je prostě problém. Proti té změně se brání ten samý mozek, který současně vymýšlí postupy těch změn...[S08]

    Stejně tak sebechvála. Jo, sebechvála funguje...ale k tomu musí být právě člověk sebevědomý...:o)...tj. takovej trošku začarovanej kruh.
    Když člověk není sebevědomý, tak sebechvále nevěří...a těžko si tak může zvyšovat sebevědomý...[S02]

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora Moon

      Máš pravdu buddy, já tak byl vychováván. A víš, nějak se mi to podvědomě zafixovalo a zjistil jsem ,že jsem měl tendenci si hledat holky, které budou autoritativní a budou mi diktovat co a jak.

      Vím, že to není ono. Určil jsem si co bych chtěl, otázka - jak to bere mé podvědomí.
      Trochu jsem odbočil. Jen jsem chtěl naznačit, že pokud si člověk vybírá špatného partnera, má to možná kořeny z dětství.

      Jak píšeš, záleží na povaze. Mně rozhodně tohle odrazuje.


      Podle mě úspěšnost sbeechvály ovlivňuje i to, nakolik si umší stát za svým [S03]

      Reaguj na tento komentář