Umíte nakládat se svými emocemi? 

V posledních letech trávím hodně času s lidmi z jiných zemí ve snaze je lépe poznat. Proto dokážu porovnat českou náturu se španělskou, polskou, indickou či třeba tureckou. Lidé z neslovanského prostředí Čechům často vytýkají jejich uzavřenost a prakticky neustále zamračený výraz.Kořeny jsou při tom poněkud hlubší, v naší kultuře zkrátka není běžné dávat najevo pozitivní emoce. Zkuste se v tramvaji začít nahlas bavit a smát se s kamarádem, zaručeně vás okřikne nějaká stará babka, nebo vám aspoň bude významnými gesty dávat najevo, že se jí nelíbí vaše chování.

Nicméně přestože takový Ind či Turek působí na první pohled z pohledu pozitivněji, ve skutečnosti v žádném případě neplatí, že by jejich emoční inteligence byla automaticky vyšší. Emočně inteligentního člověka totiž poznáte především podle toho, že dovede odhadnout, jaké jednání vyvolá určité pocity. Tedy je si vědom emočních dopadů svého jednání.

Emoční inteligenci se při tom lze naučit. Bezpochyby zde hrají roli i genetické předpoklady či IQ, ale zdokonalit se v ní může každý. Pokud tedy náš Ind či Turek dělá v tramvaji hluk, přestože ho již několik babek okřiklo, jeho EQ rozhodně není vysoké, ať působí sebepozitivněji.

Problémem emoční inteligence je, že ji zatím nelze měřit. Naše poznatky v tomto ohledu ještě nepokročily tak daleko, abychom dokázali vytvořit přesné testy podobně, jako je tomu v případě IQ.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

1. Schopnost rozpoznání vlastních pocitů a porozumění jim.
2. Schopnost ovlivnění a usměrňování vlastních pocitů (často přezdívané vnitřní hra).
3. Schopnost vyjadřovat adekvátně emoce (expresivita).
4. Schopnost rozpoznat pocity ostatních, rozumět jim a případně je ovlivnit.

Zvýšením vaší emoční inteligence dosáhnete nejenom zlepšení v těchto čtyřech oblastech, ale samozřejmě také v odvozených částech, tedy především v mezilidském kontaktu a mezilidských vztazích.

Nyní přejdeme k základním emocím a jejich projevům.

Základní emoce

Mezi základní emoce, které rozeznáváme, patří hněv, smutek, radost a strach.* Spuštění všech těchto emocí při vyvolání je rychlé a spontánní. Mají však různou intenzitu a délku.

• Hněv má nejvyšší intenzitu a proto vyžaduje největší sebekontrolu. Trvá od několika minut do několika hodin a úroveň jeho snižování závisí na tom, nakolik jsme s ním schopni pracovat.
• Smutek je emoce s nejdelším trváním, může trvat i několik dnů či měsíců, například v případě ztráty milované osoby. Jeho postupné snižování závisí na tom, nakolik jsme schopni vyrovnat se s novou situací.
• Radost může mít různě velkou intenzitu i délku trvání. Většinou ji však nepociťujeme déle než jeden den.
• Strach mívá nejkratší trvání, od několika sekund po asi jednu hodinu. Vyvolává v nás adaptační mechanismy, které jsou pro tělo vysilující a ne vždy pro nás prospěšné. Proto je důležité umět s ním pracovat.

Emoce mají vždy nějakou příčinu, nějaký zájem, který stojí u jejich zrodu. Z tohoto pohledu můžeme rozlišovat zájmy:

• osobní, tedy spojené výhradně s naší konkrétní osobou (např. strach z hadů).
• vztahové, které se týkají základních mezilidských vazeb (např. smutek ze ztráty přítele).
• sociální, ty jsou spojené s očekávaným respektováním pravidel, fungováním společnosti, s uplatněním spravedlnosti apod. (např. radost z dopadení hledaného zločince).

Pokud dáváme najevo nějakou emoci, je tento projev vždy kompromisem mezi naším prožíváním, tedy fyziologickými změnami a naší sebekontrolou či kontrolou společností. Můžeme se na někoho naštvat natolik, že máme chuť mu těžce ublížit. Nicméně neuděláme to, protože v naší společnosti není takový projev tolerován. Raději se s tím vypořádáme v naší mysli.

Bohužel, fyziologické prožívání a tím i vytvoření emoce nelze ovlivnit, jak jsme si již říkali v minulém článku („low road“ zpracování), ale myšlenkové zpracování („high road“) nám pomáhá se s touto emocí vypořádat. A právě ovlivňování „high road“ zpracování bude cílem naší snahy. Pokud totiž své emoce zpracováváte neefektivně, dostáváte se do nezáviděníhodných situací. Konkrétně vás může velmi rozčilovat určitý typ chování, můžete se děsit vystupování na veřejnosti, oslovení ženy apod. Naším cílem bude práce s emocemi na takové úrovni, abyste mohli tyto problémy efektivně řešit.

Úkol

Chcete-li opravdu započít cestu ke zvyšování své emoční inteligence, řiďte se úkoly, které vám občas budu zadávat. Ten dnešní bude velmi jednoduchý. Ukázali jsme si základní čtyři základní emoce a zájmy, ze kterých vznikly. Vaším úkolem bude alespoň po dobu jednoho dne identifikovat emoce u vašich blízkých lidí (rodina, spolupracovníci, spolužáci) a zařazovat je i do zájmů, ze kterých vznikly. Konkrétně to může vypadat třeba takto:

Eva je šťastná, protože začala chodit s Honzou. -> radost, vztahový zájem
Marek hodil po sousedovi balíček špaget se slovy: „Tak si je sežer“. -> hněv, osobní/vztahový zájem, nezvládnutá emoce
Kláře ukradli peněženku. -> smutek, osobní/sociální zájem

Samozřejmě, že existuje mnohem více emocí, než pouze ty čtyři základní. Pokud nebudete moci emoci identifikovat, nevadí, zkuste to u jiného.

*Různí autoři uvádí různý výčet základních emocí. Kromě těch uvedených se tak můžete s jako základními emocemi setkat také s důvěrou, znechucením, překvapením, očekáváním.