Konečně pořádný článek se kterým souhlasím bez výhrad.

Moc dobry a uzitecny clanek.

Ta situace u pumpy by se take dala resit jinak. Prijedes na pumpu a misto cerpani benzinu se rovnou zeptas, zda-li si tam muzes umyt auto. Kdyz ti rekne, ze nikoliv ( protoze uz mycka neni v provozu ), reknes klidne naschledanou, otocis se a odchazis. Prodavacka tady tratila hned dvakrat ( nacerpas a umyjes si auto nekde jinde ), takze misto toho, aby ziskala tve penize za benzin + umyti, ziska tyto penize konkurencni pumpa ( bohuzel si to u nas dost prodavacu neuvedomuje a obchody takto casto hodne ztraceji ).
V pripade, ze by te prodavacka nechala odjet bez umyteho auta, by to bylo jeji chybou nikoliv tvoji.

Spolecnost prvni republiky byla dost autoritativni, na coz se take nesmi zapominat. Rezim byl sice demokraticky, ale ve skutecnosti politicky byl dost autoritativni . Stany po svych clenech vyzadovaly napostou loalitu a oddanost a od svych zvolenych zastupcu vyzadovaly naprostou poslusnost ( dokonce strany meli schovane v trezoru od svych zvolenych zastupcu podepsanou demisi pro pripad, ze by se nekdo vzbouril a jednal by na vlastni pest v rozporu se stranickym rozhodnuti ). Politicka mapa byla tenkrat rozdelena podle socialnich skupin a nezavisle na tom take podle narodnosti ( ciste nadnarodni tenkrat byla pouze KSC ). Volic tenrat podporoval tu stranu, ktera odpovidala jeho sociologickemu zarazeni a veril, ze tato strana za nej bude bojovat. Strany si s programem take casto moc hlavu nelamali, usili jej presne na miru prislusne skupine spolecnosti. Nekdy si vystacili s agitaci typu: "Rolniku, vol Agrarniky." Tato agitace prekvapive slavila uspech, protoze obcane tenkrat autoritativne vzhlizeli k politickym elitam a strany toho vyuzivaly. Navic me prisel zivot lidi behem prvni republiky vicemene presne dany, takze moznost ho zmenit z duvodu nespokojenosti byla nedostupny luxus. Takze prava demokracie v ceskych zemich podle me zacala az po sametove revoluci ( podle me jeste nase spolecnost neni zcela demokraticka a cesta k dokonceni prechodu na demokratickou spolecnost stale trva ) .

To je o tom uvedomit si co vlastne chcem a ist si za tym takym sposobom, aby som dostal pozadovany vysledok.

Ja mam tiez prihody, napr.: Byvam v dome pred kulturnym domom a vecne pred nami niekto parkuje. Prisiel som domov a rovno pred nasou branou auto, takze som nemohol zaparkovat lebo bola akcia a vsade plno. Zapol som vystrazne auto nechal na ceste a isiel smerom dnu. Po ceste som sa opytal zopar ludi okolo, ci nevedia koho to je auto. Nevedeli, tak som isiel dalej a hned som stretol naseho starostu, tak mu vravim, ze pred mojou branou niekto parkuje a ja sa nemozem dostat dnu. On sa isiel pozriet a vravi ze to ide oznamit na podium, mame tam taku kinosalu a tam sa diala ta akcia, bolo tam najviac ludi. Chvylu nato vybehne starsi chlapik s ospravedlnenim a hned odparkoval. Ja som mu vravel ze to nevadi a podakoval som. Hotovo.

Proč takovýhle věci nejsou v učebnicích psychologie, rodinné výýchovy nebo v personalistice??

Ten příklad s tou myčkou je trefný. Chtělo by to udělat takovou menší praktickou anketku - kolik lidí by skutečně volilo řešení požádat obsluhu o umytí.
Ovšem taky jsi měl štěstí, že jsi zrovna narazil na vstřícnou obsluhu.

Tu příčinu, kterou jsi odhalil bych ještě rozvinul. Prakticky jsme pod něčí nadvládou už od nějakýho 6. století. Samostatní si troufám říct, že jsme byli tak akorát za doby Karla IV. částečně za první republiky a jinak od roku 1989.
To se taky projevuje zbytkově na nás. Všude se na nás hrnou požadavky, co musíme a jací bychom měli být, jak vypadat, jak se chovat, myslet na druhé, pomáhat druhým, poslouchat a zbytečně se neptat a pak svá přání, sny a touhy potlačujeme někam až do pozadí. Jinak řečeno - celej den přežíváme a teprve večer, až jsou všichni spokojeni, mám čas na sebe. buď ponocujeme, prcujeme nebo jdeme spát.

rash: hlasku ,,mozme zacat" som si od teba pozical, ked som sa nedavno ocitol v tej istej situacii. vyborne fungovala, dik:)

Je velmi pěkné, že se alespoň někdo také zabívá a snaží se pomoci lidem, kteří nejsou sebevědomí.

Problém je v tom, že ikdyž se s některými články ztotožním a chtěl bych něco změnit, ono to jaksi nejde a velmi rychle se vrátím zpět do " pochybování" o sobě samém.

Co s tím provést ????