Vnitřní hra (14) - Morální kodex

Nuže, probrali jsme esenci Správného chlapa, který je jakýmsi protikladem Hodného chlapce a zároveň z něho vychází. Vlastně bych mohl téměř skončit, nicméně to není pravda. V daném výčtu chybí něco ohromně důležitého. Jedná se o záležitost přítomnou ve všech náboženských systémech světa i v dílech významných filozofů. Je to morální systém nebo také osobní etický kodex. Pokud budete vědět přesně, co chcete dosáhnout a budete mít veškeré potřebné schopnosti, ještě není stanoveno, jaké prostředky k tomu můžete použít.

Slyšeli jste o morálním kodexu? 

Mnozí lidé jdou za svými cíli „přes mrtvoly“. Můžete postupovat přímo a čestně anebo s různou mírou zákeřnosti. Balení žen je pole, které, ať se vám to líbí nebo ne, se hemží etickými otázkami:

To jsou jen některé z otázek, se kterými budete konfrontováni, pokud se vydáte do terénu trénovat své dovednosti. Otázka po správném chování provází lidstvo odnepaměti. I tehdy, když sledujete především svůj vlastní zájem, musíte vzít v úvahu dopad svých činů a možné následky pro budoucnost.

Pokud chcete být opravdovým mužem a ne jen někým, kdo to dokáže předstírat, je potřebné, abyste měli svůj vlastní morální systém, který je vnitřně konzistentní a použitelný na většinu situací, které vás potkají. V zásadě platí, že zralí dospělí jedinci mají ve svém morálním kodexu určitou velkorysost a poctivost vůči druhým. Například máte vštěpeno, že dohody se dodržují, že nezneužije důvěrné informace, respektuje soukromí druhého atd. Toto rozhodnutí není jen projevem nějakého altruizmu jen tak pro nic za nic. Ve své podstatě je rozumně sobecké. Vychází z tzv. Kantova kategorického imperativu (budu parafrázovat), který říká, že máme jednat tak, jako by se jednalo o obecný zákon pro všechny lidi. Když si řeknu, že je v pořádku krást, líbilo by se mi, kdyby kradli úplně všichni a tím pádem i mně okradli? Jistěže ne! Pak toto jednání odporuje pravidlu obecného zákona a nemůžu ho do svého morálního systému zahrnout.

Malá poznámka k morálnímu systému Hodných chlapců: Jejich systém je často pokřivený a neodpovídá realitě. Balení jako takové je ve své podstatě vnímáno jako cosi morálně závadného. Obzvláště slova "svádění" a "svůdce" mají tento pejorativní nádech. (I z tohoto důvodu používám raději hovorový výraz "balení".) Ve skutečnosti je to ta nejvíc přirozená lidská činnost, jakou si lze představit. Největším zlem pro ženu je zůstat sama. Ona se musí nějak rozhodnout, komu dá přednost. Jako takové je tedy eticky nezávadné, protože sleduje dobro obou zúčastněných. Pokud budete ale sledovat pouze své dobro a víte, že druhé osobě způsobíte újmu (třeba tím, že jste ženatí a předstíráte, že nejste), pak to v pořádku není. 

Hodní chlapci mají vždycky morální systém, leckdy i vnitřně konzistentní. Co je tedy špatně? Oni si ho svobodně nevybrali, nebyla to jejich volba. A tak za špatné a nemorální považují často to, co chtějí dělat ze všeho nejvíc a tím pádem si dosti komplikují život vnitřními rozpory. Řečeno jazykem psychoanalýzy, jejich morálka je morálkou Nadjá, oné archaické instance utvářející se zhruba do šesti let věku, která je zpravidla velmi nelítostná a nerozlišuje mezi myšlenkou a dokonaným činem. Obojí trestá stejně tvrdě.

Jak to řeší Správní chlapi? Nikoli tím, že by Nadjá potlačili (to je řešení psychopatů), nýbrž tím, že usilují o vědomou revizi a následně si vytvoří svůj vlastní morální systém, který je konzistentní, je nápomocný v každodenním životě a nezpůsobuje zbytečné problémy. Pro tuto morálku se rozhodneme zcela dobrovolně. Nachází se v Já, nikoli v Nadjá. Nadjá se tím pochopitelně neruší, ale vytváří se mu rozumná protiváha. I z toho důvodu onen apel na ohled ke druhým lidem a konání pokud možno dobrých skutků, protože se tím vytváří jen malý rozpor mezi starodávným systémem z Nadjá a vaším novým chováním.

Závěrem si neodpustím jednu úžasnou citaci z kapitoly o morálních aspektech chování Tarantinových Gaunerů:

"Nemůžeme si pomoci, ale morálku musíme brát vážně. Vy, čtenáři, věříte, že je důležité, aby se s vámi jednalo poctivě a aby o vás ostatní smýšleli jako o někom, kdo poctivě jedná s druhými. Říká vám to vaše svědomí. Používáte jazyk morálky a druzí chápou, co říkáte. Chcete po druhých, aby vás považovali za profesionály, ne za nějaké zkurvené hajzly."

Literatura
GREENE, R., MOHAMMAD, S.: Quentin Tarantino & filozofie, Praha, XYZ, 2009
STÖRIG, H., J.: Malé dějiny filozofie, Praha, Zvon, 1990
Obrázek: RÖHRIG, C.-W.: Panovník (Röhrig Tarot), Praha, Synergie, 2001

Epilog:

Všechno má svůj začátek, prostředek i konec. A tak jsme se i my dostali na konec cesty, alespoň v našem seriálu. Snad jste zachytili můj hlavní apel celého cyklu, jímž je nikoli snaha naučit se chování, které zastírá naši nezralost a nedokonalost, nýbrž si uvědomit svá omezení a vyrůst – stát se mužem. Cesta do dospělosti není ani jednoduchá, ani samozřejmá. Kromě náhledu na sebe sama vyžaduje i notnou porci odvahy, sebedisciplíny, trpělivosti a pokory. Hlavně pokory. Žádný článek ani kniha nemá sám od sebe potenciál vás změnit. V nejlepším případě vás podnítí k tomu, že si začnete klást otázky a podíváte se na sebe z jiného úhlu, než jste doposud byli zvyklí. Nuže, jestli jste se alespoň rozhodli vydat na cestu růstu, pak mé snažení nebylo nadarmo.

Přeji vám hodně zdaru!!!

Komentáře

Co dodat...
 od autora Jiri
Bez nadpisu
 od autora OffTopic:))
Bez nadpisu
 od autora Klára
Bez nadpisu
 od autora Eivind
Bez nadpisu
 od autora Nostromo
Super serial
 od autora Frog