Máte v sobě ženskou součást? 

Nikdo nás nemusí učit, jak prožívat bolest či lásku. Takové věci v sobě máme zakódovány již od dětství. Stejně tak máme zakódováno, zda je v nás dominantní mužská část (animus) nebo ženská část (anima).

Animus, tedy mužská část, se projevuje odvahou, iniciativností, pevností, činy, duchovností. Čistý animus ztělesňují umělci, charismatičtí vůdci s řečnickými schopnostmi nebo duchovní učitelé. Všimněte si, že všechna tato tři povolání jsou ženami velmi ceněna a vyhledávána. Ženy chtějí muže, u nichž je výrazný animus.

Anima, tedy ženská část, ztělesňuje city, neurčité nálady, intuici, lásku k lidem, smysl pro přírodu a vztahy s nevědomím. Projevuje se jako pomíjivá a tajemná žena, smyslná a sexuální bytost, poetická a kultivovaná žena, múza, inspirace či kazatelka. Ženu s těmito charakteristikami bude většina mužů hledat.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Animus mužů podněcuje k tvůrčí práci. Známe ho běžně pod pojmem rozum. Ženské anima je spíše známé jako emoce. Neuchopitelné soubory myšlenek, intuice.

Potlačování jedné části

Jak jsem poznamenal na začátku, každý z nás v sobě má animus i anima. Jedna z těchto složek vždy dominuje (nejčastěji samozřejmě ta ve shodě s naším pohlavím). Ani na tu druhou složku bychom však neměli zapomínat. Někteří muži si zvykli potlačovat svoji složku anima a řídit se výhradně rozumem. Takový muž pak nereaguje na potřeby vztahů s okolím. Anima se u něj však projevuje ve formě výbuchů a nekontrolovatelných nálad. Tyto výbuchy mu pak muži brání navázat uvědomělý vztah se svojí vnitřní ženskou stránkou osobnosti. Když takový muž potká ženu, která sdílí určité jeho vlastnosti, propadá lásce na první pohled.

Náhle se ho zmocňuje podivný cit, kterému nedokáže porozumět, protože mu nedal ve svém životě dostatečný prostor. Muž se dostává pod vliv své ženské stránky, kterou nedokáže ovládat a komunikovat s ní. Jeho nevědomí si našlo trik, jak prosadit utlačovanou animu. Muž si může začít stěžovat, že umírá, je emočně velmi nestabilní a zranitelný. To vše platí, dokud výbuch animy nepomine a muž se opět nevrátí ke svému životu založenému na výhradně mužské složce.

Je to bludný kruh. Výbuchy citovosti se budou stále znovu a znovu opakovat, dokud si muž neuvědomí svoji animu.

I ženy však mohou mít problémy, pokud nedávají průchod svému animu, mužské složce. Taková žena se ze všech sil drží svých názorů, které ji vnukla její intuice. Žádné racionální argumenty nepřijímá. Nemá důkazy k tomu, co tvrdí. Ona to prostě ví. Taková žena si stojí na svém nepodloženém názoru za každou cenu. Prosazuje ho. Není schopna své názory porovnat ani s tím, co vidí venku. Všimněte si, že taková žena je zaslepena zakrnělým animem, mužskou složkou. Hrubě se prosazuje a neuznává nic, co by její názor mohlo vyvrátit. S takovou ženou nemá cenu cokoli řešit. Dokud bude zaslepena zakrnělým animem, bude veškerá snaha marná.

Podoba animus a anima

Je zajímavé, že animus na sebe bere nejčastěji podobu několika mužů (soudců, profesorů, dětí…), zatímco anima na sebe bere podobu vždy pouze jedné zvláštní a tajemné ženy. Nejčastěji to můžeme vidět v našich snech či v některých uměleckých dílech.

C. G. Jung z toho učinil závěr, že muž hledá určitou konkrétní ženu mezi všemi ženami (chcete-li „nadženu“ nebo „tu pravou“), zatímco žena hledá všechny muže v jediném (musí být milý, hodný…).

Tím se vysvětlují dvě věci. Žena má menší tendenci k nevěře než muž, protože ve spokojeném vztahu ženin muž ztělesňuje všechny muže. Oproti tomu muž má větší tendenci k nevěře, protože má potřebu zkoumat, zda jeho žena je skutečně „ta pravá“. Vyšší tendenci mužů k nevěře odhalila drtivá většina sexuálních průzkumů.

Druhou zajímavostí je fakt žena má často strach z většího počtu mužů, kdežto přítomnost jediného muže ji uklidňuje. U mužů je tomu přesně naopak. Muž má obavy spíše z jedné konkrétní ženy než z většího počtu žen.

Určitě se shodneme na tom, že závěry o nevěře i o strachu jsou více individuální a nelze je aplikovat na všechny lidi stejnou mírou. Je ale zajímavé, nakolik naše pohlaví předurčuje naše chování.

Zdroj:

CORNEAU Guy: Anatomie lásky. 3.Vyd.,Praha: Portál 2007. 248 s. ISBN 978-80-7367-254-6