Dostaňte vše, co chcete

Každý den s námi někdo manipuluje, ať chcete nebo nechcete. To není příliš dobrá zpráva, že? Mnohem lepší je, že to můžete využít pro svůj prospěch velmi jednoduchým způsobem. 

Máte odvahu to zkusit?

Psychologie je zajímavá věc. Jeden můj známý by jí charakterizoval jako „vědu pro blázny.“ Čím více se člověk zaobírá jejím studiem, tím více si uvědomuje, jak moc ho každou vteřinu ovlivňuje jeho okolí. Pokud ji člověk začal studovat jako duševně zdravý, určitě z toho tak nevyjde. Jako svůdci si však potřebujeme duševní zdraví zachovat, a proto by nás měla zajímat jen do té míry, abychom ji efektivně využili při svádění. Právě z psychologie a částečně i ze sociologie vychází tento článek.

Představte si situaci, kdy se s vámi rozejde vaše partnerka z očí do očí. Vy víte, že se k vám již nejspíše nikdy nevrátí. Přesto byste však od ní chtěli ještě jednu věc - pomilovat se. Jak toho dočiníte?

Můžete prosit. Samozřejmě se nic nestane a jen se v jejích očích znechutíte. Můžete vyhrožovat. Možná tím něčeho docílíte, ale znechutíte si jí stejně a sex nebude stát za nic. Existuje však způsob, jak docílit kvalitního sexu, a zároveň si nechat případná zadní vrátka otevřená.

Jde o princip velkého odmítnutí a menšího přijetí. Využijte toho, že s vámi kdysi bývala šťastná (a sex je ve většině vztahů velmi šťastná činnost). Jakmile se s vámi rozejde, navrhněte jí sňatek. Samozřejmě vás odmítne. Sex, který navrhnete vzápětí, však již s dost velkou pravděpodobností odmítat nebude. Celý rozhovor by mohl vypadat asi takto:

Ona: Náš vztah nemá cenu ... blablabla ... končíme. 
On: Ale miláčku, já si tě chci vzít za ženu.
Ona: To nemyslíš vážně, v žádném případě...
On: Tak se pojď alespoň naposledy pomilovat.

Princip spočívá v tom, že navrhnete velký ústupek, o němž víte, že bude jistě odmítnut. Pokud k vám daný člověk cítí nějakou psychickou vazbu (stačí velmi malá), bude vám podvědomě chtít vyhovět. Proto po odmítnutém velkém návrhu navrhněte to, o co vám ve skutečnosti šlo. Tento návrh však musí být „menší“, než návrh první. Pak máte velkou šanci na přijetí malého návrhu. Obecně tedy platí:

Chcete-li něčeho dosáhnout, nechte si nejprve odmítnout větší návrh.

Zmiňovaný postup lze samozřejmě aplikovat, i když s danou osobou žádnou citovou vazbu nesdílíte. V tomto případě však máte mnohem větší šanci, že vás odmítne. Klasickým případem, kde tento způsob nedoporučuji používat, je získávání telefonního čísla.

On: Sejdeme se příští úterý?
Ona: Ne, promiň, vážně tě neznám blablabla ...
On: A dáš mi alespoň telefonní číslo?
Ona: Není to dobrý nápad...

Pro získání čísla se hodí spíše druhý způsob, který probíhá opačnou cestou.

Méně je cesta k úspěchu

Známé úsloví praví, že méně je někdy více. Já bych to pro naše potřeby trochu upravil na „méně slouží pro více.“ Zkrátka, pokud něco chcete, získejte napřed souhlas s něčím menším.

Známý experiment doktora Milgrama je jedním z hlavních nosných sloupů tohoto tvrzení. Šlo v zásadě o to otestovat americký národ, zda bude bezhlavě plnit příkazy autority. Zjistilo se totiž, že Němci, kteří za II. světové války napáchali největší zvěrstva, nebyli nic jiného, než pouhopouhé „loutky“ bezhlavě poslouchající rozkazy autority. Američané tvrdili, že u nich by něco takového nebylo možné. Proto vznikl experiment doktora Milgrama.

Jde v podstatě o to, že testovaný má spínačem dávat člověku za sklem elektrické šoky (člověk za sklem je pochopitelně herec, což testovaný neví). Za každou špatně zodpovězenou otázku dá vědec příkaz testovanému, aby dal herci elektrický šok. Tyto šoky se stále stupňují, až se nakonec herec „zemře.“

Experimentem byly zjištěny šokující závěry. Téměř všichni zúčastnění dospěli až k šoku o síle 300V, kdy došlo ke „vzpouře" herce. 63 % lidí by pak člověka skutečně zabilo. Při tom paradoxně ti, kteří na začátku kladli největší odpor, měli největší snahu vše dokončit.

Tento velmi zajímavý experiment má pro nás výborné využití. Pokud přemluvíme ženu k něčemu malému, snadno ji poté přemluvíme k něčemu velkému. Uvedu vám příklad, který jsem osobně před několika měsíci úspěšně použil. Šel jsem s kamarádem na ples a chtěl jsem sbalit jednu z dívek. Byla sama a pila víno. Můj postup byl následující:

  1. Přisedl jsem si.
  2. Šel jsem si s ní zatancovat.
  3. Políbil jsem ji.

Kdybych hned zezačátku stál u ní a chtěl získat souhlas k polibku nebo k tanci, je velmi mizivá pravděpodobnost, že bych uspěl. Jde o to, že vždy musel být splněn bod s nižším číslem, abych mohl splnit bod s číslem vyšším. Pokud chápete tuto taktiku, může se vám hodit trochu akčnější využití.

Spousta mužů dělá při oslovení jednu chybu - ptají se jako první na telefonní číslo. Zní to logicky, chci telefon, ptám se na telefon. Problém spočívá v tom, že telefonní číslo může být pro některou ženu příliš na to, aby ho dávala neznámému nápadníkovi. Co takhle využít tuto metodu a ptát se nejdříve na e-mail?

On: Dáš mi na sebe e-mail?
Ona: No jasně, kouzelna.vila@krtkov.cz 
On: A telefonní číslo by také bylo?
Ona: Proč ne? 728...

Zkuste tuto metodu zakomponovat do svého svádění. Při správném použití o mnoho zvýší vaše šance.

Zdroje

  • Cialdini, R: Influence: The Psychology of Persuasion (děkuji B-Joy za pomoc s překladem)
  • Milgram, S: Obedience to authority

Komentáře

telefon
 od autora unknown

    Ad telefonní číslo:
    Je sice fajn, že získáš telefonní číslo, ale není to za cenu odstranění jedné z pojistek TZ (nebo minimálně oslabení jejího účinku)? Proč by ti slečna správná nedala telefon rovnou, když o tebe má zájem - tj. chce se s tebou ještě setkat? A když ti nedá telefon, co budeš dělat s emailem? Budeš jí psát? Proč? Co z toho?
    Ale jinak článek dobrý, myšlenky stojí za vyzkoušení.

    Reaguj na tento komentář
    Re: telefon
     od autora RaShCZ

      Ono je to tím, že nejsem zastánce TZ. [S04] Slečnu správnou opravdu nepoznáš na prvním setkání. Pokud by ses řídil tím, že jakmile ti sama nedá číslo, tak to nemá cenu, musel bys drtivou většinu žen odmítat. A proč je odmítat, když s nimi může něco být? Třeba měly na začátku pouze obrannou bariéru jako většina lidí? V tomhle je TZ strašně neflexibilní. Ale nehodlám ji tu více rozebírat.

      I když máš jenom e-mail, tak z toho může něco být. Není tam taková šance jako u telefonního čísla, ale je tam. Koukám, že tu není žádný článek na psaní e-mailu. To budu muset napravit.

      Co z toho je jednoduché - další setkání. O nic víc ti zezačátku v podstatě nejde.

      Reaguj na tento komentář
    Re: telefon
     od autora CZ

      Jaký máš e-mail?
      slecna.Inteligentní at post.cz
      A (ne)dala by jsi mi i telefon?
      Promiň, ale nedala.

      Je-li alespoň trochu inteligentní, anebo má dostatek zkušeností, uvědomí si, že se tazatel bojí odmítnutí a proto se ptá oklikou, po kouskách. Žádná pěkná slečna, která má na výběr nestojí o ňoumu bez sebevědomí, který je schopný jí volat 3x během páteční noci, jestli v sobotu někam nepůjdou. E-mail se dá jednoduše ignorovat.


      Tolik CZenoemoS

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re: telefon
       od autora RaShCZ

        OK dobře. Jsem ochotný o tom diskutovat, pokud to vyzkoušíš v terénu a sdělíš jasné výsledky. Zatím střílíš od TZ, což pro mne není pádný argument.

        Myšlení žen není tak přímé jako myšlení mužů. Orientuje se spíše na pocity. Proto jakmile si řekne, že jsi pro ni dostatečně přitažlivý pro e-mail, máš otevřený komunikační kanál pro získání čísla. Žena si v daný moment neuvědomuje, že telefonní číslo je více než e-mail.

        Ale dobře. Vyzkouším to v terénu a ty zkoušej také. Pak si napíšeme výsledky.

        Reaguj na tento komentář
        Re: Re: Re: telefon
         od autora cplx

          Žena si v daný moment neuvědomuje, že telefonní číslo je více než e-mail.

          proc se nezeptat rovnou na cislo?

          Reaguj na tento komentář
          Re: Re: Re: Re: telefon
           od autora Killer

            Nevím, jestli s tím souhlasím, ale je to asi myšleno tak, že:
            e-mail je pro ní na začátku míň, dá ti ho bez problémů. No a potom si řekne, když jsem dala e-mail, můžu dát i mobil, jaký je v tom rozdíl.
            Naopak mobil pro ní může být na začátku těžší, je to osobní a třeba ti ho nedá.

            Pravdu máš i s tím sebevědomím. Proč chtít e-mail i mobil? Když chceš mobil, tak se na něj zeptej rovnou, ne? Může to v ní vzbudit podezření, že na ní něco šiješ.

            Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora unknown

    Článek o psaní emailů by se rozhodně hodil, držím palce a rád si ho přečtu. Také se shodneme, že psaní, telefonování, chatování a podobně má jediný smysl - dostat jí na rande a čím míň se toho napíše, tím lépe.
    Jenom si nejsem jistý tím „štítem“. Když si představím, že se s nějakou dobře bavím a chce po mě telefon, tak jí ho prostě dám. Když se s ní nebudu dobře bavit, asi jí ho dávat raději nebudu. Možná, že ze mě vytáhne email, ICQ#, možná i telefon - je to celkem jedno. Ale opravdu si nedovedu představit, co by mi musela napsat, abych s ní někam šel, když se mi první setkání nelíbilo = nemám o ní zájem.
    A brát email? No jestli mám zrovna spoustu času, proč ne. Ale když budu mít v záloze další dvě čísla, tak se mailem obtěžovat nemusím - půjdu s těmi, které mají větší zájem. Případně můžu místo psaní mailů někam vyrazit a získat tel. číslo od jiné, která dostatečný zájem mít bude. Jako u doktora - „další prosím“. :-)

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora RaShCZ

      Jasně, když s ní jsi delší dobu, tak z ní telefon dolovat nebudeš, pokud o ni nemáš zájem a nebaví tě. To dá rozum. Postup zmiňovaný v článku platí spíše v tom případě, že jsi zvyklý oslovovat ženy na ulici. Tam o tom, jestli ti ho dá, rozhoduje spíše její přirozený obranný postoj nebo její nálada než to, zda jsi jí sympatický.

      S tím "další prosím" příliš nesouhlasím. Výběr je samozřejmý, ale ukončit komunikaci jakmile zjistíš, že se nechová přesně tak, jak chceš, není dobré. Já se vždycky chvíli ještě rozhoduji, poněvač za 5 minut člověka opravdu nepoznáš. Ten e-mail napíši a podle reakce uvidím, zda to má cenu. Když budeš neustále ženy přebírat, nikdy se s žádnou nespokojíš (nebo si v horším případě řekneš, že ONA byla ta, kterou jsi před měsícem nechal).

      Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora Killer

      Máš strach z holek? Takovej ten zkladní, bojíš se, že ti něco udělají? Musí si získat tvojí důvěru, než s nimi někam půjdeš sám? Každý den tě několik holek žádá o číslo? Znáš pravidlo, že když se ti někdo moc líbí, tak máš vzít nohy na ramena?
      Pokud jsi odpovídal ne, tak si pořiď kamarádky a zkus se víc vžít do holčičí reality.

      Na druhou stranu máš pravdu v tom, že pokud prostě "jedeš" a ptáš se třeba desetkrát denně, tak se nemá smysl zabývat těmi, které ho trochu nechtějí dát. Pravděpodobně narazíš na spoustu dalších, který budou mít vyšší zájem hned nebo jsou otevřenější. Navíc odfiltruješ holky, na kterejch bys musel dlouho pracovat.

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re:
       od autora unknown

        2RaShCZ
        „....na ulici .......rozhoduje spíše její přirozený obranný postoj nebo její nálada než to, zda jsi jí sympatický”
        Můžeš to prosím nějak osvětlit. Jsem jí sympatický, bavila se, je volná, má o mě zájem a nedá mi číslo kvůli obranému postoji a náladě?

        “...ukončit komunikaci jakmile zjistíš, že se nechová přesně tak, jak chceš, není dobré”
        Neříkám, že s ní ukončím komunikaci hned, jak se mi něco nezdá - v klidu si můžeme popovídat, možná si i vezmu telefon, ale rozmyslím si, jestli má cenu volat. Ale když neprojevuje vůbec žádný zájem (neotočí se, odpovídá 1-2 slovy a pod.), tak jdu prostě o dům dál. Co s ní.
        Toho zbytku se moc nebojím, zas tolik jich na výběr nemám, abych je doslova přebíral :-) Jinak mail se asi poslat dá, proč ne, ale moc bych si od toho nesliboval. I když, jestli máš nějaký tip, jak na to .... :-)

        2 Killer:
        S druhou částí souhlasím, ale ta první se mi nezdá:
        „Musí si získat tvojí důvěru, než s nimi někam půjdeš sám?“
        - tohle chápu, na tom nevidím nic špatného.
        „Každý den tě několik holek žádá o číslo?“
        - to jim musí způsobovat hrozná traumata, když vidí, že je o ně zájem.
        „Máš strach z holek? Takovej ten zkladní, bojíš se, že ti něco udělají? Znáš pravidlo, že když se ti někdo moc líbí, tak máš vzít nohy na ramena?“
        - tomu se mi nechce věřit, že na tom jsou holky takhle. Zejména ta druhá otázka, jestli na ní někdo odpovídá „ano“, tak je podle mě třeba začít s léčbou.

        Reaguj na tento komentář
        Re: Re: Re:
         od autora RaShCZ

          Ano, přesně tak. Některé ženy chrání své soukromí opravdu přehnaně. Jestli se s tebou bavila, byl jsi jí sympatický a je volná, tak to automaticky neznamená, že to po pěti minutách hovoru dá číslo. Pokud jsou ony 3 podmínky splněny, je tu velká šance, že ti ho dá. Avšak jisté to není.

          A navíc uznejme, že narazit na dívku, která by tyto 3 podmínky splňovala a zároveň se líbila i tobě, není zrovna největší. Když už potkám skutečně pěknou dívku, tak se mi většinou líbí do té doby, než otevře ústa a něco řekne. Pro mě osobně taková ideální situace (tedy vzájemné plné sympatie) nastane velmi zřídka.

          S tím zbytkem s tebou v zásadě souhlasím. Pokud nereaguje, nemá cenu se jí zaobírat. Když ti není sympatická, tak také ne. O mailu něco napíšu.

          Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora mazanyFilip

    "Přisedl jsem si. Šel jsem si s ní zatancovat. Políbil jsem ji." Tohle je snad pro muže se základním společenským vychováním samožřejmost, že postupovat bude zhruba v těchto krocích, k tomu žádný výzkum ani studium netřeba. A bohužel jak praxe ukazuje, ani tento "správný" postup nevede vždy ke "správnému" výsledku.

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora RaShCZ

      Cílem tohoto primitivního postupu bylo ukázat jednoduchý a názorný příklad. Mimochodem znám i člověka, který by ženu rovnou políbil. A světe div se, ono mu to občas vyjde (u starších žen).

      Reaguj na tento komentář
Pokus o něco...
 od autora sexipsik

    Ve článku se píše, že vychází z psychologie a sociologie, ale příjde mi spíše jen jako toužebné přání nebo pokus o aplikování těchto věd do praxe..hlavně první citovaný rozhovor mi přijde jako z pera autora článku v nějakém Cosmopolitanu nebo Yellow...základní pricip nebo poselství článku je přitom celkem dobře čitelné mezi řádky. Jenže autor se sám opíjí pocitem vlastní všemocnosti..prostě slabé slabé slabé...

    Reaguj na tento komentář
    Re: Pokus o něco...
     od autora RaShCZ

      Výtku přijímám. Účelem bylo trochu přehánět, neboť psát vědecká pojednání není můj styl. Navíc se domnívám, že většině populace by se věděcké vyjádřování dané problematiky zdálo poněkud nečitelné.

      Reaguj na tento komentář
e-mail x telefon
 od autora misty

    já osobně taky rači dám neznámému člověku jen e-mail (nebo icq) i když se mi líbí. jak už tu bylo psáno člověka během 5 minut nepoznáš. takže takhle si můžu nechat zadní vrátka-mail se dá ignorovat v případě, že by mi pak ten člověk přestal být sympatický. když dám telefon hrozí, že mi ten člověk bude vypisovat a volat denně. a to nemíním riskovat.

    takže souhlasím s článkem, ptejte se na icq nebo na e-maily. a pak teprve z dívky můžete tahat čísla. když si s vámi napíše několik zpráv a budete ji nadále přitahovat číslo vám dá sama a někdy i navrhne sama schůzku ;)

    Reaguj na tento komentář
    Re: e-mail x telefon
     od autora unknown

      Tak možné to je, tvůj přístup zpochybňovat nebudu a jestli ti vychází, tak bych se ho dál držel. Já mám ale zatím jiné zkušenosti. Občas oslovím nějakou holku a když mi přijde, že to má cenu, tak si řeknu o telefon. Z 5 žádostí mám 4 čísla - jedna prostě řekla „radši ne“. Beru, ok, dál jsem ho z ní netahal, šanci měla. Takže když má zájem (/neumí říct ne), tak ho dá. Když nemá, nemá, podle mě, cenu si brát email/ICQ/cokoliv.
      A k psaní si spolu - proč se mám kvalifikovat psaním? Aby věděla, že vzkazy na ledničce budou slohově dokonalé (a pak zjistí, že sice napíšu mail na stránku, ale při setkání ze mě nevypadne kloudné slovo)? Ať jde na rande a pozná, jestli jí je se mnou fajn v reálu, od romantického a zábavného čtení jsou tu knížky.

      Reaguj na tento komentář