Ahoj niki,

Jsem rád, že ses ozvala s konstruktivní kritikou. :)

Tím, že vzájemné poznávání je téměř u konce jsem měl na mysli, že většinu informací o partnerovi jsi již získala. Vzájemné poznávání samozřejmě pokračuje ještě několik měsíců, ale troufám si tvrdit, že přes 90 % informací již víš a chybí ti pouze jeho (její) reakce v určitých situacích. Pokud jsi dostatečně všímavá, tak se ti již nestane, že by ti ve třech měsících utekla závažná skutečnost.

Co se týče vymezení pojmu vážná známost, tak zde se mohou výklady lišit. Pro mě se dívka stává vážnou známostí ve chvíli, kdy spolu sexuálně žijeme, navzájem jsme se představili rodičům i okolí a plánujeme společnou budoucnost. Jestli jsem si dívkou jist, tak to do tří měsíců zvládnu. Pokud ne, může to trvat déle.

Jak ty osobně vnímáš vážnou známost? A kdy podle tebe nastává?

Uznávám, že moje čeština je občas poněkud krkolomná a může proto docházet k záměnám výkladu. Myslel jsem to však tak, jak píšeš. Žádné stranění se kolektivu. V jedné diskuzi píši, že nevěřím na čisté kamarádství, věřím však na "kamarádský vztah." To znamená, že dvě osoby opačného pohlaví udržují kamarádský vztah, přestože by minimálně jedna z nich měla zájem o něco více. Myslím si, že Filuta v některém ze svých článků píše, že kamarád je pro ženu odmítnutý milenec. Proč bych tedy bránil dívce ve styku s kamarády? Pokud ji nenačapám při líbání nebo při intimním objímání, nemám potřebu ji separovat od kolektivu.

Co se týče tajemnství a únikové lži, tak je na každém z nás, jak celou věc pojmeme. Já lež snáším velmi těžko a pokud ji mám odpustit, tak musela být učiněna z dobrých důvodů.

Nechtěla bys své poznatky ohledně periody sepsat do článku? Myslím si, že bys čtenářkám tohoto serveru udělala radost. Většina autorů jsou muži a na ženy se poněkud zapomíná...

Ahoj Niki, myslím si, že máš opravdu docele rozumné názory, zajimavě píšeš a máš co lidem říci. [S03] Tekže pokud si to v budoucnu rozmyslíš,uvítáme tě v našem redakčním týmu.

Zdravím, nejspíše toho používáš moc. Stačí stříknout na prst a dotknout krku. Navíc se nesmíš řídit dle názoru jedné "ženy".

Tak v tom případě spousta mužů nikdy vážnou známost neměla. :) Kdybys o tomto tématu někde něco našla, dej mi vědět, abych se mohl poučit. Ptal jsem se své přítelkyně a ta souhlasí s tvým názorem. Takže vám budu věřit. :) Co se týče perexu k článku, tak bych ho rád opravil. Bohužel však musím počkat minimálně do úterý a pak uvidím, co se s tím dá dělat. Mezitím se ještě optám v okolí.

S oním asexuálním kamarádstvím opravdu nesouhlasím. Nikdy se mi nestalo, že bych měl se ženou čistý asexuální vztah jako s mužem. Vždy ona žena buď toužila po mě nebo figurovala v mých představách. Takhle ztroskotala většina mých kamarádství se ženami. Buď mě někam pozvaly (většinou k sobě domů) nebo se mě rovnou pokusily políbit. Proto mám opravdovou dlouholetou kamarádku pouze jednu (a o tu byl zase kdysi zájem z mé strany). S ostatními se sice stýkám, ale jsem před nimi uzavřený a dávám si pozor.

Druhý (a v podstatě stejný) důvod vidím u své přítelkyně. Je ten samý případ jako já, až na to, že ona nemá žádného kamaráda. Všichni po ní nakonec vyjeli.

Možná jde o naše rozdílné chápání kamarádství. Kdo je pro tebe kamarád? Člověk, se kterým se občas zastavíš a poklábosíš o životě nebo člověk, se kterým můžeš probírat cokoli kdykoli a víš, že tě nepodrazí? (pro mě je to to druhé)

Věř mi, že pokud se někde líbají muži se ženami na pusu z čistého kamarádství, tak to ti muži tak v žádném případě neberou. Jediný možný polibek je na tvář a to pouze v případě výjimečné události (rozloučení, oslava...). Ostatní jsou pro mne podvod. Tohle musí má přítelkyně respektovat.

Ano, s arabským světem máš pravdu. Jak píše Edward Hall ve své Teorii proxemiky, arabské národy jsou tzv. kontaktní, tedy běžně se v řeči dotýkají. Oproti tomu Češi a většina a většina zemí západního světa jsou národy bezkontaktní, tedy je pro ně přirozené se během hovoru nedotýkat. A co se týká manželství, tak menší počet krizí je dle mého názoru dán spíše celkovým postavením lidí ve společnosti. Muži, který bude podvádět svoji ženu, hrozí useknutí přirození, ženě dokonce smrt. To se pak všechny krize řeší lépe.

Jestli chceš, tak něco zkus vyplodit. Můžem to spolu před uveřejněním po e-mailu konzultovat. :)

Souhlasím s názorem, že označení vážný vztah si zasluhuje až něco opravdu dlouhodobějšího a pevnějšího. Dneska dochází k z mého pohledu nešťastnému posouvání významů pojmů, viz. např. přítel/kyně, jak jsem uvedl v dalším příspěvku. Puberťáci dneska říkají chození i jednomu rande či týdennímu oťukávání apod. Podle takových měřítek bych musel být úplný Casanova, přestože pravý opak je pravdou a opravdově vážný vztah jsem neměl dosud žádný, přestože se můj věk už pomalu přibližuje 30[S04]

Na těch kamarádech se zkrátka neshodneme. :) Třeba to jednou bude některý z nás vidět jinak. Uvidíme.

Co se týče toho objímání, tak samozřejmě nevyvolá okamžitě bouřlivou reakci a okamžitou zamilovanost. Přesto se však především u mladých lidí domnívám, že to některé dívky dělají úmyslně kvůli "pocitu," že jsou nej a všechni po nich letí. U pubertálních kluků objetí (byť i kamarádky) vždy vyvolá sexuální reakci.

Pusa na pusu u mě skutečně nepřipadá v úvahu. Kdybys ji zkusila na mě, tak tě okamžitě odmítnu a náš vztah se zhroutí. Pro mě je pokus o políbení už znakem něčeho více než kamarádství.

Niki, chtěla bych se Tě tedy zeptat: Máš kamarády, kteří Ti můžou dávat i pusu na pusu při vítání a loučení... ale pokud se zamiluješ už ne, jen na tvář. A to chceš opravdu tvrdit, že všichni Tví kamarádi jsou kamarádi bez sexuálního podtextu? I Tvého? Proč tedy Ti nesmějí najednou dávat pusu na pusu, když se zamiluješ? To jim přeci musí být divné. Jako kdybys jim celou tu dobu dávala naději, ale pak přijde někdo jiný a hop! je po naději, už mají smůlu. Možná si to sama v sobě nechceš přiznat, ale jenom objímáním kamarádů přece nemůže vzniknout láska. Musí tam být sexuální přitažlivost. Bez ní láska nevznikne. Nemůže.
A to, že Ti v krizi pomohli kamarádi, je mezi kamarády samozřejmé. Kdyby ses obrátila na kamarádky, taky by Ti pomohly nebo aspoň pomoc sehnaly. Ale Ty ses na ně neobrátila, tak to nemůžeš posoudit. V tom si myslím, že se naše názory rozcházejí. Taky jsem si prošla životní krizí, ale mě v ní podržela kamarádka. Známe se 31 let a rozumíme si a vždycky se podržíme navzájem, když se něco děje. A obě víme, že je to z čirého přátelství, bez žádného podtextu. V takové krizi, kterou jsem procházela já, bych ani nechtěla podporu žádného ani sebelepšího kamaráda, protože jsem se lízala z ran a byla v hrozném stavu i psychickém a nechtěla jsem, aby mě v tomto stavu viděli, slyšeli brečet či říkat věci, kterých bych potom litovala. Proč? Protože by mě chtěli utěšovat ! A nebo by mi chtěli pomoct řešit situaci a nevěděli by jak, tak by z toho byli sami zoufalí. A to bych jim jako kamarádům nerada způsobila. Na to na všechno mám kamarádku, jednu opravdovou. Ostatní kámošky jsou fajn, ale ne tak důvěrné. Tak asi tak, no... :-)

Asi se shodneme, že vše záleží na tom, v jakém prostředí se pohybujeme a jak jsme vychováni.

Navíc různé věkové kategorie vnímají doteky rozdílně. Jak jsem již z tvých příspěvků postřehl, budeš o několik let starší než já. Třeba se na to ve tvém věku také budu dívat jinak. :)

Mimo Umělecké a bohémské prostředí se s muži na ústa nelíbáš - jestli to nebude tím, že mimo toto prostředí kamarády nemáš.. [S03] A zaujala mě tá škála objímání - od erotického po čist láskyplné objetí - kde je to kamarádské? Ale to jste vy, bohémští lidé ... kolega nebo kamarád - pojď na mou hruď a chvíli tam buď :-) Taky mám kamaráda herce a ten se objímá a líbá snad s každou kamarádkou, pokud není opravdu odpudivá... co z toho plyne? Pokud odpudivá je, není tam sexuální podtext a ze slušnosti jí otevře dveře či podrží židli, ale to je vše. Je mi líto, ale stále to vidím jinak. [S03]

Sociální přizpůsobivost je dosti důležitá. Pokud bych se dostal do skupiny, kde je objímání běžné, nezavrhoval bych ho. Polibky bych však nepřijal. Naopak by skupina musela přijmout mé přesvědčení, jinak by vznikaly rozpory. Je to dost individuální záležitost.

Upřímně řečeno s těmi kamarády jako prostředníky pro saturaci tvých potřeb (pokud to dobře chápu) nesouhlasím. Takto bych se choval možná v případě, že bych nebyl zadaný. Ale přesto mám pochybnosti. Striktně se snažím oddělovat potřeby týkající se partnerky od kamarádských potřeb.

Niki, je samozřejmé, že nás ovlivňuje prostředí, ve kterém se pohybujeme. Přizpůsobíme se. Ale jak už tady autor původního článku někde v příspěvku uvedl - pokud muži-kamarádi dávají ženě pusu na pusu, je v tom vždycky nějaký sexuální podtext (dělá jim to dobře, aspoň tohle, když nic jiného). Ty to tady v tom příspěvku de fakto potvrzuješ větou: S těmi pusami začínají muži, já zase jsem spíš příznivcem doteků a objímání... Tak vidíš. A navíc dodáváš, že Ti možná každý z nich supluje něco, co bys teoreticky mohla dostat od jednoho partnera. Niki, pořád ještě jsi toho názoru, že kamarádství mezi mužem a ženou může existovat čistě bez sexuálního podtextu z jedné nebo z druhé strany? :-)

Domnívám se, že jsi to vystihl přesně. Přítelkyně je skutečně pouze jedna a je to má dívka. Oproti tomu stále připouštím možnost přítele (osoby stejného pohlaví) jako hodně blízkého člověka, se kterým se z pochopitelných důvodů eroticky nepřitahujeme.

Do škatulky "kamarádi" pak zařazuji jednak lidi, se kterými se znám a rozumím si s nimi a lidi, se kterými mám bližší kamarádský vztah (blízcí kamarádi). U "známých" již k posunu významu nedochází.

Má diskuze s niki se však spíše týkala sexuálního a asexuálního vztahu. V tomto případě dle tvého příspěvku soudím, že je ti bližší spíše můj názor.

Poptal jsem se v okolí a názory jsou skutečně rozporuplné. Jak na pojem přítelkyně, tak na asexuální vztah.