Něco shnilého je ve vztahu našem - část 2.

Máte už nějakou tu dobu vztah, ale v poslední době se začaly objevovat vážné problémy. Co když je na vině osobnost jednoho z vás?

Je to v ní?

V prvním díle jsme si řekli o varovných signálech, co dělat, když je to jejím zájmem, a dnes začneme s možností, že problémům je na vině osobnost.

Je to osobností

Pokud se nejedná o zásadní povahový rys, ale jenom o návyk, který vás nenechá v klidu, použijte trpělivost a výše zmíněný postup: „Když se vám nelíbí co dělá, použijte humor a dotáhněte její tvrzení do absurdní formy, která se nebude líbit jí samotné."

Pokud se vaše snaha trvale míjí účinkem a nejedná se o zásadní věc, ale štve vás to, pak máte jenom dvě volby - buď ji kvůli tomu necháte, protože pro vás je to zásadní, anebo se s tím naučíte žít. V druhém případě lze uplatnit přístup „pokud s tím nemohu nic udělat, měl bych se pokusit najít cestu, jak toho využít".

Jedná-li se však o zásadní povahový rys, neoddávejte se příliš myšlence, že zrovna vy s tím něco uděláte. Ta pravděpodobnost je příliš nízká.

Je ovšem třeba si také přiznat možnost, že by to mohla být vaše, ne její, osobnost, která je zdrojem problémů. Pak byste její zájem hnali pod nulu právě svou osobností. Čím déle jste spolu, tím méně je tenhle scénář pravděpodobný - nicméně, stále možný.

Zde se můžeme setkat se třemi častými chybami:

  1. Slepota vůči jasným faktům. Můžete být tak zamilovaní, že sice uvidíte, jak její povaha neodpovídá sedmému dílu Teorie zájmu, ale právě díky svému příliš vysokému zájmu se o to prostě nebudete starat. Dost možná si i namluvíte, jak je fajn. Už se těšíte na další zpracování Záhadného případu Dr. Jekyll & Mr. Hyde?
  2. Její zájem už dávno klesl pod nulu, nicméně stále se za tím snažíte vidět něco jiného. Vzpomínáte si na příběh z druhého dílu Teorie zájmu? Například stres z práce - pokud ona vyhovuje sedmému dílu, přijde si domů odpočinout, uklidnit se a vypovídat - ne si na někom vybít svůj stres a špatnou náladu.
  3. Krátkodobé řešení je považováno za dlouhodobé. Jsou i takové, které se přemohou a budou sekat dobrotu, než si vás pojistí svatbou, dítětem či jinou formou „joint-venture".

Pozor na přístup „promluvme si"

Nezapomínejte, ona vyhovuje sedmému dílu - tj. předpokládejte následující: ona ví, že máte problémy, mnohem dříve, než vy si to uvědomíte. Nečeká, že jí promluvíte do duše, jak to kazíte, ať má s vámi trpělivost. Ona z vaší strany čeká akci, která dostane její zájem vzhůru. Nečeká, že jí uděláte školení, jak je špatná. Pozitivně zareaguje na humor. To je efektivní řešení. Ne nějaké vážné vylévání si srdíčka. Konečně, co jste zač? Materiál pro psychiatra, nebo chlap?

Vnější vlivy

Kdyby nás obsadila cizí armáda a ženské začaly běhat za důstojníky, protože mají „ty podělaný nablýskaný uniformy", pak jestli se rozběhne i ta vaše, závisí na její osobnosti a zájmu o vás. A tak je to se všemi vnějšími vlivy. Mají větší či menší vliv, ale jak se k nim postavíte, to už je na vás obou.

Vzpomenou-li si někteří „pamětníci" na základní povinnou vojenskou službu, kdy je na dva roky poslali na druhý konec republiky, máte příklad vnějšího vlivu, který se neblaze podepíše na vztahu. A moc s tím dělat nemohli.

Nabídnou-li vám mnohem lépe placenou práci, ale v jiném městě, není chytrý nápad ji vzít, pokud by jste se do něj nepřestěhovali oba dva. Tady můžete dopadu vnějšího vlivu zabránit.

Stává-li se váš vztah vážnějším a jste-li každý z jiného města, jeden z vás se může přestěhovat. Tady můžete vnější vliv eliminovat.

Rozejít se, nebo bojovat?

Máte-li za sebou méně než osm rande či dva měsíce, není za co bojovat. Sice to uvidíte jinak, ale doopravdy není za co. Byli jste spolu příliš krátce.

Pokud jste ji neobjevili se sousedem v něžném objetí, nebo nemáte jiný dostatečný důvod k rozchodu, vyplatí se to nevzdat hned. Mohli by jste také zjistit, že jste se unáhlili. Co už se ale nevyplatí, je prodlužovat agónii ztraceného vztahu a vztahu, kde nebudete spokojeni.

Přemýšlíte-li o rozchodu, je to jenom vaše volba a vaše právo. To rozhodnutí je jenom vaše. Tedy, máte-li se ještě s kým se rozcházet. Ovšem, také máte plné právo na tragický omyl. Příkladem, klidně si můžete začít s hysterkou, ignorovat její projevy, pořídit si s ní dítě a pak už jen ředit pivo slzami při vzpomínce, jak vás ostatní varovali.

Rozešli jste se

Zničte cokoliv, co by vám ji připomínalo. Ale pozor, všeho s mírou. Ne, abyste podpálili bar, kde jste se seznámili;-)

Protože se jedná o vaši bývalou přítelkyni, nečekejte, že ji dostanete z hlavy. Vždy vám na ni zůstane vzpomínka. Opět je čas na sebedůvěru, sebeúctu a sebeovládání.

Jeden z důvodů, kdy už s vámi nechtějí mít nic dalšího po rozchodu, je, že ještě chvíli zůstanou ve ztraceném vztahu. To spolehlivě ničí jejich zájem o vás, a proto už se k vám pak nechtějí vracet.

Efektivní způsob, jak na ni zapomenout, je nová, perspektivní známost, které dáte šanci a nebudete na ní hned hledat stejné problémy, jako měla vaše bývalá. Nejhorší je se oddat lítosti nad rozchodem.

Věnujte pozornost jejímu zájmu a osobnosti už od začátku, vyplatí se to.

Komentáře