tohle mě zaujalo, tedy hlavně pojem atribuční chyba a příměr s holkou a posilovnou. Já tomu říkám laicky první dojem a vždycky dbám na to, aby byl co nejlepší - dostatek času si vyhradit před první schůzkou, abych byl pečlivě upravený, decentně voňavý, bez stresu atd. a s dostatečným sebevědomím. A pak ta jak se píše v článku "atribuční chyba" funguje spolehlivě, holka při druhým rande ví, že sebevědomí tu je a jste pro ní sladkej, nechá se vést. Takže teď už vím, jak se tomu říká odborně [S07]

A já si vždycky říkal, proč mi klesla nálada a moje vystupování, když jsem byl celý den "ve formě". Tak jednoduché - staré nálepky[S07]
Napadlo mě, že čas, potřebný ke změně starých nálepek, bude nepřímo úměrný radikálnosti vaší změny. Pokud třeba budu chtít svým bývalkám ukázat, že už nejsem ten "hodný trouba, se kterým to je moc fajn, ale...", tak čím častěji mě někde uvidí líbat se s jinýma holkama, anebo o mě uslyší ze všech stran,jak holky střídám, tím rychleji si ty staré nálepky přelepí novýma... teď neřeším, jestli ty nové nálepky budou lepší nebo horší. Jen chci ukázat, jak to podle mě může teoreticky vypadat. V praxi to ale vyzkoušené nemám[S04]

"Muž ví, že je velmi silný, a tak úmyslně svolá sraz bývalých spolužáků střední školy s tím, že jim ukáže, jak báječný člověk se z něj stal. Jenže bývalí spolužáci ho stále mají za nemotorného, slabého člověka, který se nedokáže prosadit. Jakmile se muž setká s ostatními, opět se cítí slabý a bezmocný. Opět se do něj všichni naváží, opět je terčem posměchu."

Tohle v praxi neplatí- Aspoň u nás, na srazu základky, možná u střední školy, ale ten jsme ještě neměli:))

Jen malý,nepodstatný dotaz- Ta osoba na ilustračním obrázku je muž nebo žena ?? :-) Můj první dojem z ní zní-"mužatka" :-)

Zajímavý článek. Nálepkování je opravdu ošemetná věc. Nemusí však působit pouze negativně jak se tu uvádělo v příkladech, ale i v pozitivním směru. Když člověk získá dobrou pověst, může z toho těžit i v momentech kdy už dávno není tím co býval.

V clanku postradam zapracovani duleziteho faktoru jako zmena vztahu se spoluzaky behem doby, kdy navstevujete tu skolu. Vsimli jste si, kolik mate byvalych spoluzaku, se kterymi jste si hned nesedli a vytvorili jste si hned nazacatku nejake apatie, ktere dlouho urcovaly pristup k druhemu, ale po case jste zjistili, ze ty apatie jaksi presly k sympatiim ci naopak.

Ma zapotrebi zdravy sebevedomy muz predvadenim pred svymi byvalymi spoluzaky ( byt k nim citi silne apatie ) nahanet sve ego ?

Terc posmechu na srazu byvale tridy ? To se tam nedela, tam si lide navzajem zjisti, jak se jim vede, pro spestreni se pridaji forky a zavzpomina se na davnou minulost, kterou tu nikdo nechce otevirat a resit staronove konflikty. Navic pokouset se menit pohled mych byvalych kolegu na me ma nejakou cenu ? Jestlize se clovek s nima nestyka casteji ( pravdepodobne se tato cast tridy me hodnoti pozitivne ) doopravdy nema cenu.

Kolik lidi z okoli, se kterymi se nestykas tak casto je skutecnych tvych kamaradu, kteri ti popravde povi co si o tobe mysli ? Drtiva vetsina lidi k tomu nepovi nic s tim, ze si timto u tebe nezhorsili sve postaveni. To se jim mozna bude hodit v dobe, kdy od tebe budou potrebovat sluzbicku po znamostech.

Co se tyka tridnich kolektivu, tak to je velka skupina, ktera je rozdelena na mensi skupiny. Lidi uvnitr skupiny vetsinou maji k sobe daleko blize nez lidi ze dvou ruznych skupin. Takze kdyz ti lide z nejake skupiny nesedi nebo dokonce mas s nimi nejake spory, co ti brani najit si jinou skupinu, ktera ti bude vyhovovat ?

Tady je můj příběh pro obveselení. Příroda je kurvička, to víme všichni. Osud je její děvka. To už asi víte taky. Ani ten nej nej oblíbenec nemá jisté, že na něj za rohem nečeká potetovanec s kyjem. A teď ke zpárky ke mně.

Na gymplu jsem vážil na 190cm 60Kg. Ačkoli fotr i mutr byli atletičtí. No příroda...děfka. Ale byl jsem zdravý a silný. Ale to nic nemění na tom, že jsem byl pro holky lovná zvěř. Debílek pro všední den. Jedno trauma za druhým. Bezesné noci, deprese...atd. Nebudu to rozvádět, hodně z vás to zná. Po pětadvacítce jsem začal přibírat. Po třicítce už jsem měl o skoro třicet kilo víc. Samé svaly. Zmizelo akné, rysy zmužněly, narostly tmavé vousy. Baby teď musím už na prvním rande odstrkovat..néééé, nevytahuj mi ten penis, neh to tam!!! Někteří z vás to znají....ne? No a přesně jak se píše v článku, mě napadlo vyhledat staré mindže a předvést se. Nabarvil jsem si šednoucí vlasy na černo, pečlivě uprail svoje Chuck Norris vousy, trochu pocvičil, koupil drahé sako a rifle a.......a...na srazu jsem byl pro ty lumpy zase ten největší debílek. Nakonec došlo i ke konfrontaci...až pak se divili, že těch třicet kilo navíc a ta po letech získaná tvrdost má jaksi jiný oučinek neý kdysi u toho uhrovitého a ušatého chlapečka....od té doby se straním starých kolektivů..příště už bych nemusel použít jenom tvrdá slova a pár šťouchanců....

Takže ten článek je trefa do černého.

Z článku mi vyšel naprosto jednoduchý logický závěr - naprosto ideální je se s nikým v životě nevidět víc než 1x :)

Pěkně vysvětlený "první dojem".

To je fakt-na střední škole jsem byl takové nemotorné nemehlo-několik spolužáků mě dokonce i šikanovalo. Změna přišla na vysoké škole, kde jsem začal být dost úspěšný. Lidé si o mně myslí, že jsem inteligentnější, než skutečně jsem, mám úspěch u holek (tož studoval jsem "humanitní" fakultu a tam jich byla velká převaha :-).
A opravdu-za chvíli máme předvánoční sraz s gymplem. Chodím tam, ale ne příliš rád, protože na mě ostatní nazírají opravdu stále optikou SŠ. Pořád vytahují ty staré "směšné" historky apod. Týká se to především kluků, holky jsou prostě víc vnímavější k nové realitě.
Je to tvrdý kontrast sociálních rolí-v práci šéf, který celkem úspěšně řídí 14 lidí (tam nikdo o mé šikaně neví), na srazu gymnázia otloukánek... :-)

podle mě je to celkem blbost.
První dojem zanechá mega silný dojem, o tom se nebudu hádat.
Ale to, že se nechám ovlivnit názorem jiných lidí - kteří už navíc dávno nepatří do mého- života je naprosto subjektivní.
Když sám nevíš kdo jsi, každý si z tebe udělá co chce.