Ve vztazích neustále opakujeme stejné chybné vzorce

Až na pár výjimek se chce každý usadit a založit rodinu. Je to zapsáno v naší DNA a není moc možností, jak tomu vzdorovat. Někdy je ale problém najít kompatibilního partnera, který bude schopen přehlížet všechna naše negativa. Většinou se je snažíme zlikvidovat sami, ale jen málokdy se to podaří.

Začátky bývají vždycky krásné

Snad každý alespoň trochu úspěšný vztah začíná velkou láskou. On má rád ji, ona jeho a společně tvoří dokonalý pár. Tyto pocity jsou samozřejmě vyvolané naším nervovým systémem a nejsou nepodobné tomu, co zažívají milovníci těžších drog, když jsou zrovna v rauši.

Tento systém funguje hlavně kvůli tomu, abychom se množili a nějakou tu dobu byli schopni vychovávat potomky. Jenže je to energeticky docela náročné, takže se dříve nebo později z velké lásky stane menší, pak ještě menší a pak se máme jenom rádi. A přesně v tomto životním období přichází vystřízlivění a hledání chyb na tom druhém.

Nekompatibilní páry spolu dlouho nezůstávají

A právě ty chyby mohou nakonec vést k neslavnému konci celého vztahu. Nemusí se ale jednat o žádné extrémy.

Může jít třeba i o takové maličkosti jako je způsob třídění ponožek, vytírání podlahy nebo přípravy špaget.

Každý člověk má naučené určité vzorce chování, které pocházejí většinou z dětství. V době, kdy jsme zamilovaní/nafetovaní jsou nám i jinak nepřijatelné zvyky našich partnerů celkem ukradené a jsme schopni tolerovat kde co.

Jakmile ale endorfiny odezní, zjišťujeme, že některé vzorce chování, které jsme předtím přehlíželi, jsou pro nás prakticky nepřekonatelné a začínáme to řešit. Nejprve domluvou, pak třeba i křikem.

Problém je, že partneři nejsou schopni tyto vzorce zcela eliminovat, jelikož si je nesou již od dětství, což je docela problém. Proto se moc nedoporučuje uvažovat o svatbě nebo dokonce početí dětí dříve, než ta největší zamilovanost odezní. Mnoho párů totiž často zjistí, že se k sobě vůbec nehodí.

Komentáře