Mezi ženami koluje mnoho mýtů o tom, co muži vlastně chtějí. Rozhodla jsem se proto sesbírat některá moudra v nich obsažená (to jest jedná se z větší části o sloučení dostupných zdrojů než mé vlastní výmysly), dát prostor pro vyjádření i těm, kterých se přímo týkají, a řečené a kolující tím tak potvrdit, nebo vyvrátit. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že uvedené nebude platit bez výjimky :)
Začnu obvykle užívanou teorií. Muž je lovec. Čím více mu kořist prchá, tím usilovněji ji pronásleduje. Pokud je lov příliš rychlý nebo snadný (kořist mu sama spadne k nohám), nepřináší dostatečné uspokojení. A pokud původně míněná kořist sama začne lovit více, než je zdrávo, lovec prchá.
Stručně řečeno - pokud si má vybrat mezi několika polochcíplými, snadno dostupnými tvory a zvířetem v plné síle, první uvedené si schová jako rezervu v případě neúspěchu a vydává se lovit.
Říká se, že člověk touží po tom, co mu uniká. Pokud žena ztrácí zájem trávit s mužem volný čas, vyvolává v něm reakci opačnou. Výzvou by pro muže mělo být i vědomí, že mu jeho vyvolená není neustále k dispozici a odmítá si plánovat volno podle jeho časových možností.
Zajímavou roli hraje očekávání. Pokud muž očekává v jisté situaci jistou reakci (například hysterický záchvat) a místo ní dostane něco jiného (žena je nad věcí a reaguje racionálně), začíná se zajímat, co případnou změnu způsobilo – v takovém případě je lapen a mile překvapen. Muži prý dovedou ocenit, když jim je dopřávána svoboda a z žen sálá sebedůvěra a nezájem o jiné ženy.
Občas zaslechneme, že muži chtějí jen sex a vztah je nezajímá. Ale...?
Znám různé takové, kteří by se dali nazvat děvkaři. Tedy alespoň v jistém období svého života – mnozí z nich jsou totiž už mnoho měsíců spokojeně zadáni. Jsou to kluci, kterým nedělalo problém na jakékoliv akci sebrat slečnu na večerní pobavení. Dělali to rádi a často. Nutno podotknout, že slečna se obvykle pobavení nijak nebránila a později se jen divila, že ona první noc byla zároveň nocí poslední (hajzl!).
A co se v takových případech stalo, že muž upustil od dosavadního způsobu života? Změnu způsobovala žena reagující zcela odlišně. Nenechala se dobýt první noc a ráno mu nevyznávala lásku. Nepodnikala na písknutí dlouhé cesty až k němu, aniž by byl iniciativní i on. Uměla dát najevo svůj názor a říct si, co se jí líbí. V jeho očích se jednalo o jednu z těch slušnějších či méně zkušených, která nedělá scény, nenutí ho do vztahu či žádný vztah zpočátku neřeší, nežárlí na jiné ženy, nevyzvídá, kde byl a co dělal, zkrátka dopřává mu svobodu. Místo občasné hysterie umí zareagovat stroze a odměřeně a vlastně působí spíše dojmem, že se bez něj její svět nezboří.