Jako záminka pro oslovení mi posloužily barvy. Všímám si totiž, že dotyčná má na sobě červené tričko a červené kraťasy. Já mám na sobě shodou okolností také červenou košili. Dobíhám ji, srovnávám s ní krok a okatě si ji prohlížím.

Já: „Slečno, vy nosíte moje barvy.“

Ona se zasměje. „To jsou vaše barvy?“

Já: „Červenou miluju.“

Ona: „No ale já taky.“

Já: „Vy jste to určitě udělala naschvál.“

Ona: „No, já to nedělám naschvál. Já červenou nosím skoro pořád.“

Já: „Já ji taky nosím pořád. Akorát tohle je asi poslední košile co mám.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Ona: „A bílá je taky má oblíbená.“

Já: „Taky? Věříte, že moje též?“

Ona: „No, hlavně v létě.“

Já: „Ono se to v tomhle horku moc nehodí. Člověk je hned propocený. A kdo to má prát a žehlit, že?“

Ona: „No to je pravda. Já nerada žehlím.“

Já: „Ne? Škoda, já mám tolik prádla. Docela by se mi někdo šikl.“ Lehce ji pošťuchuji.

Ona: „Já mám doma velký koš na prádlo.“

Já: „No vidíte, dáme to dohromady. Vy máte velký koš, já hodně prádla. Co?“ Prohlašuji radostně.

Ona: „No, ale on je plný toho prádla.“ Směje se.

Já: „Škoda.“

Ona: „Máte smůlu, že? Já jsem M..“

Bavíme se chvíli o neobvyklosti jejího jména. Pak o mém jménu. Dokonce ví, který den mám svátek. Po pár minutách…

Já: „Kam jdete teď?“

Ona: „Já jdu domů.“

Já: „A nechcete zajít na kafe?“

Ona: „Ne, já jsem strašně utahaná. Jdu z tanců.“

Zjišťuji, že tancuje orientální tance. Chvíli to rozebíráme. Pak ale přidává na kroku a vzdaluje se mi.

Já: „Neutíkejte mi.“

Ona: „Já musím běžet.“

Já: „No já myslel, že bychom mohli někdy jindy na to kafe. Když máme tu společnou barvu.“

Ona: „Jé to je od vás hezký.“

Koukám okatě na její ruku. „Nejste vdaná, že ne?“

Ona: „Myslíte, že jsem?“

Já: „Tak i kdybyste byla. Na kafe to není trestný ne?“

Ona: „Jsem vdaná no. Trestný to není.“

Já: „Tak proč nechcete na kafe?“

Ona: „Někdy mám pocit, že bych ho asi strašně potřebovala.“

Já: „Tak to je perfektní, tak já si píšu.“ Beru si PDA a chystám se napsat si kontakt.

Ona: „Ne. Nebo víte co? Tak na chvíli na to kafe zajdem.“

Já: „Naproti je hospůdka. Jdeme tam.“

Pokračování

V kavárně nakonec zjišťujeme, že máme strašně věcí společných. Perfektně si pokecáme. Já ji pak hodím autem až domů. Mám mail a příslib další schůzky. Cítím, že to není naposledy, co se vidíme.

Komentář

Co z toho plyne? Nesmíte se nechat odbýt, pokud vidíte, že dotyčná slečna/paní jen sama pro sebe vymýšlí argumenty, proč někam nejít. Navíc pokud cítíte, že jste jí sympatický. Nakonec většinou po mírnějším nátlaku odolá a nelituje toho. Jen je potřeba překonat tu prvotní podvědomou obranu.

Dále je obecně lepší jít posedět hned, pokud je možnost. Je pak větší šance slečnu zaujmout. Pokud ji totiž na schůzku nedostanete hned, je docela velká pravděpodobnost, že si to později rozmyslí.