Ve vztahu (4)

Vztah, to nejsou jen samé radosti. Je to taky nutnost brát v úvahu něčí názory a přání, snažit se nacházet kompromisy. Je to zkrátka závazek. Nemůžete se chovat stejně, jako kdybyste ve vztahu nebyli.

Jak se dívám na vztah po delší době

Když jsem začala chodit s Romanem, netušila jsem, jak mě tenhle vztah ovlivní. Asi to je i dobře, protože kdybych to tušila, možná bych se do něj tak nehrnula. Ale což, vlastně jsem nakonec spokojená.

Můj románek s Románkem trvá pořád. Vidíme se několikrát týdně, ale čas na sebe pořádně máme jenom dvakrát měsíčně o víkendu. Docela mi to takhle i vyhovuje. Nemusím ubírat čas ze svých koníčků, školy a i kamarádkám se můžu věnovat. Teďka mě akorát mrzí, že jsme se tenhle týden viděli moc krátce. Ale příští víkend to napravíme se vším všudy. Když píšu tenhle článek, je 21.

2. 2010 večer. S Romanem jsem už přes půl roku a bez větších problémů.

Přemýšlela jsem, jak pojmout tenhle článek, kterej píšu jako poslední ze svýho krátkýho seriálu. Po něm chci se psaním svýho osobního života definitivně seknout a přenechat štafetu jiným. Od děje posledního dílu uplynulo pár měsíců a stalo se toho fakt hodně. Tak mě napadlo, že popíšu takové střípky z té doby. Krátce a výstižně.

  • 1. Zákazy

Být s klukem je trochu svazující. Občas se jemu něco nelíbí, občas se mně něco nelíbí. A tak do sebe rejpáme nebo si něco zakazujeme. Naposledy jsem dostala zákaz jít na vánoční večírek tohoho webu. Ne, že by se mi tak nějak extra chtělo, ale měla jsem v úmyslu prokázat majiteli trochu úcty. Když jsem to Romanovi řekla, zděsil se. Jeho holka půjde na večírek se svůdníky. No, nevím sice, jestli to je něco příšernýho, ale pro něj to prostě bylo moc. Chtěl jít se mnou. Majitelovi webu se to nelíbilo a zákaz byl na světě.

Na jednu stranu svýho kluka chápu. Přecejen jsem dříve neměla zrovna nejlepší nápady. Ale na druhou stranu přece nejsem jeho dítě, aby mi něco zakazoval. Válčila jsem sama se sebou, jak tohle mám přijmout. Diplomacie převážila. Dohodli jsme se, že takhle ne, ale na sraz jsem stejně nešla. Promiň, Peťo.

  •  2. Bílé džíny

Ještě ke konci léta jsem si udělala radost a pořídila si krásný bílý džíny. Brzy jsem je ale odložila. Proč? Kvůli úchylákům. Nevím proč, ale když mám bílý kalhoty, tak mi chlapi strašně rádi koukají mezi nohy. Když jsem se o tom bavila s Romanem, tak mi odpověděl, že stačí se na ty kalhoty podívat, a už se vzruší. Výborně, tomu se říká správný oblečení. Teď je nosím, jenom když jsem s miláčkem. Prej má rád, když po mě koukaj chlapi okolo. 

  • 3. Gynekolog poprvé

Jít poprvé na gyndu byla docela nutnost. S kondomem to je sice dobrý, ale bez něj je to lepší. Takže se rozhodlo, že budu brát prášky. Řeknu vám, když jsem šla poprvé na gyndu a doktor mě roz… eh, vyšetřil, nebyl to nic moc pocit. Chodila jsem pak dvě hodiny jak kachna. Ale hlavně, že mám prášky. Teďka cítím ten správnej tvar i teplo, když je ve mně. Líbí se mi to mnohem víc.

  • 4. Po ránu ne!

Poučení pro všechny holky: Když berete antikoncepci a mazlíte se svým klukem po ránu, včas ho ze sebe vytáhněte. Ono to fakt není dobrej pocit, když jdete do školy, najednou cítíte podivný teplo a už je to v kalhotkách. Na záchodě se to z vás všechno nedostane a na sprchu není ráno čas. Jojo, máme to těžký. Nám nestačí jen zastrčit do kalhot a jít…

  • 5. Vztahuchtiví kamarádi

Víte, co se stane, když se bývalí kamarádi o vás dozvědí, že jste zadaní? Najednou vás každý chce. A je to docela vtipný, když vám přijde na ICQ zpráva od bývalého spolužáka, který se 3 roky neozval.

Ahoj Terry. Jak se vede?

Ahoj Tome, jde to.

To je fajnový. Kam chodíš teďka na školu? Já se nakonec dostal taky na střední.

Tak to seš dobrej. :) Já chodím pořád na tu samou.

Aha. Hele Terry, nechceš se někdy sejít a pokecat?

No proč ne…

Super. A seš ještě s tím svým?

Jsem no.

Aha. :(

Konec konverzace. Víc už nenapsal. Vtipný je, že nebyl jedinej. Kluci v mým okolí často „nenápadně“ vyzvídají, aby se nakonec zeptali, jestli jsem ještě zadaná. A zvláště ti, který jsem nedávno potkala.

Tak, a to je vše, přátelé. Tenhle díl berte jako takový rozloučení. Napsala jsem příběhy, nad kterýma jsem přemýšlela, že z nich udělám celý články. Možná by to tak vyšlo líp a bylo to vtipnější. Ale bohužel už na to není čas. Čekají mě přijímačky, maturita a léto nechci trávit psaním článků. Tak zatím papa.

  • P.S. Mám speciální přání. Buddy, prosímtě, najdi si někoho. Řekni holkám v okolí, že tě doporučuje jedna žhavá kamarádka. 
  • P.P.S. Pokud mě chcete potkat, navštivte někdy v pátek či sobotu podniky v Olomouci. Nebo to můžete zkusit na nádraží jako nějaký nejmenovaný pařan.

 

Komentáře