Nebudeme to lámat přes koleno, necháme to otevřené

Navazuji na článek „U ní doma - Sex ano, či ne?" a posílám další část reálného příběhu z terénu. Dnešní motto? Třeba „Kašlu na to, házím cihlu." :-)

První rande - část druhá

Uplynul týden a bylo na čase se zkontaktovat s první dotyčnou. Prozvonil jsem ji cca na 20s, nebrala to. Zavolal jsem za 3 hodinky znovu. Představila se příjmením. A sakra, už si mě vymazala z telefonu. To není dobrý začátek. Nicméně řeknu: „Ahoj tady Petr (jména změněna), asi Tě ruším v práci, je to tak?" Na jejím hlase bylo cítit, že fakt hodně fofruje.

Ale hned si vzpomněla, o koho se jedná. Překvápko.

Dokonce se mě začala ptát na pár detailů, o kterých jsme hovořili na schůzce. Tak si mě pamatovala. A zřejmě na mě i myslela. Odpověděl jsem ve smyslu, že mám hodně novinek, a navrhl termín schůzky. Okamžitě souhlasila.

Hm, zdá se, že to vyšlo. Den D se blížil a trochu se zhoršilo počasí. Ráno před schůzkou mi přišla SMS ve smyslu, jestli se opravdu sejdeme, když je takto mizerně. Pochopil jsem to jako test. Žádný protinávrh třeba typu „Co kdybychom šli třeba do čajovny, bazénu, apod." No, asi bych chtěl hodně od ženy, která na mne budila dojem samostatné a nezávislé. 

Určitě by nebylo dobré odpovědět a dohadovat se po SMS. Asi po hodině tedy volám nazpět. Chci slyšet hlas a mít možnost lépe a pohotověji reagovat. Hovořím ve veselém tónu, z dotyčné si utahuji, navrhuji, že schůzka bude mít plán A a B pro případ hezkého, či ošklivého počasí. V průběhu cca minuty se mi zazdálo, že dotyčná chce být přesvědčována, popřípadě je líná. Také jí mohlo něco z mých slov urazit.

Nějak se to ve mně otočilo a rychle rozhovor končím. Nebudu přece děvče nutit a sám si připadat jako loudil. Večer lze strávit různými pěknými způsoby, ať už s ní, nebo bez ní. Moje oblíbené: „Nebudeme to lámat přes koleno, necháme to otevřené," je poslední, co zazní před zavěšením telefonu.

Možná mám sklony ke zkratovému jednání, ale takto nehraji. Mám za to, že kdybych dotyčnou přemlouval k čemukoliv a daná akce by se nepovedla, následky bych nesl pouze já. Společné plánování, to je ono.

Navečer bylo krásné počasí.

Hm, někde jsem se dočetl, že „alfa muž," po kterém tak ženy touží a dávají mu prý přednost, má zahajovat a ukončovat téměř všechny myslitelné situace. Zdá se, že odlišným pojetím hodně ztrácím. Raději se chovám k ženě jako k rovnocenné partnerce. A to už od počátku. Asi mě negativně ovlivnil MacGyver 

Tak jsem to nechal otevřené s tím, že jsem nesdělil, jestli se ještě ozvu. Sám jsem měl dojem, že zavolám cca za týden a bude to OK. Ale rozmyslel jsem si to. Už jsem jí nezavolal. Necítil jsem, že to chci.

Druhé rande - část druhá

Mezitím s tou druhou vše šlo, jak podle scénáře. Rozloučení bez jakéhokoli náznaku další schůzky, za týden jsem zavolal, domluvili jsme si další rande na cca 4 dny dopředu. Schůzky byly velmi obohacující, vášnivé, bylo to ono. Jen mi bylo divné, proč mi nikdy sama nezavolá. Proč nikdy sama nenavrhne schůzku? Celé dva měsíce.

Zamiloval jsem se. A to fest. Znáte ten pocit, kdy jdete po chodníku a boříte se do asfaltu? Tak takové to bylo. Zřejmě uvolněného dopaminu bylo v krvi až dost. Přestával jsem se stále více kontrolovat. Dotyčná mi jednou sdělila, že se chovám příliš afektovaně. Vůbec jsem si v dané chvíli neuvědomil, o čem mluví.

Fatální chyba s femme fatale měla teprve přijít.

Pokračování příště.

  • PS: Autor se nesnaží popsat „správné", či „nesprávné" provedení toho, či onoho, neřeší morálku. Jedná se čistě o záznam z terénu, který může někomu posloužit k analýze chyb, dobrých momentů a rozvinutí vlastních sváděcích „technologií." Piště své poznatky, pokusy, žádný flame.

Komentáře