Před samotným výčtem a rozborem jednotlivých technik je potřeba zopakovat známý fakt, že verbální komunikace tvoří pouze okolo 30 % celkového sdělení. Mnohem důležitější než správná mluva je správné držení těla a sebevědomý výstup. To je ten důvod, proč mají čas od času úspěch i někteří „svalovci“, u kterých byste inteligentní vyjadřování hledali marně.

Pokud se chystáte oslovit nějakou dívku, soustřeďte svoji pozornost více na držení těla, než na konverzaci jako takovou. Nyní se tedy podíváme na oněch pět zmiňovaných technik vedení konverzace.

Naslouchání

Asi si říkáte, že je samozřejmé neskákat dívce do řeči. Ale ono to není pouze o tom. Schopností naslouchat se rozumí přijímat, třídit a v případě potřeby zpětně vyvolat a používat informace, které nám žena sdělí.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Zmíněná rada v sobě nese jasnou charakteristiku toho, jak byste měli s informacemi od objektu vašeho zájmu nakládat. Zároveň se v ní využívá i druhá technika, kterou je vyptávání se.

Doporučuji, abyste si informace, které můžete lehce zapomenout, někam zapisovali. Samozřejmě, že ne před dívkou, ale jakmile dorazíte domů. Pokud je váš objekt zájmu natolik přitažlivý, že se vám v hlavě místo analýzy sdělených informací objevují erotické či jiné představy, máte problém. Žena si všimne, že vás jisté části jejího těla zajímají více než to, co říká, a můžete si již začít vyhledávat jiný cíl. Takže se prozatím udržte. Však na zkoumání jejího těla také dojde.

Informace, která žena řekne, vám poslouží jako odrazový můstek pro další konverzaci. Tím se dostáváme k technice číslo dvě.

Používání otázek

Lze rozlišit v podstatě dva typy otázek. První je ten, který reaguje na právě řečenou informaci za účelem upřesnění, a druhý je používání otázek jakožto samostatné téma konverzace.

První typ otázek má za úkol vtáhnout ženu hlouběji do komunikace. Potřebujete, aby se zastavila u nějakého tématu a tomu se věnovala hlouběji. Pakliže skáče jak kamzík z jednoho tématu na druhé, má buď problémy se soustředěním, nebo ji konverzace s vámi nebaví. V obou případech je to špatné. Pokud se to stane, měly by nastoupit otázky typu: „A jak se na celou situaci díváš ty?" (při vyprávění nějakého příběhu), „Jak to myslíš?," „Mohla bys to upřesnit?" Kromě toho, že ji vtáhnete zpátky do tématu navíc i sdělujete, že jí věnujete pozornost. Body pro vás.

Druhý typ otázek je vám důvěrně známý. Používáte ho zcela běžně u cizích osob a nepřemýšlíte nad tím. Patřily by sem otázky: „Kam jdeš?", „Jaké máš záliby?", „Co ráda posloucháš?", „Kde pracuješ?"... U těchto otázek byste si měli dávat pozor na to, zda vaše konverzace neprobíhá stylem sepisování dotazníku. Stává se pak nudnou a ubíjející.

Někteří lidé doporučují vyhnout se zezačátku druhému typu otázek s tím, že na ně přijde řada později. Já k této skupině také patřím. Zkuste pojmout první schůzku se ženou ne jako výslech, ale jako poznávání vzájemných názorů. Má to o dané osobě větší vypovídací hodnotu, než že ráda jezdí na koni a poslouchá pop. Navíc se odlišíte od té masy okolních lidí, jejichž první rande probíhalo dotazníkovou formou.

Parafrázování

Do jisté míry souvisí s prvním typem otázky. Ty měly za úkol vtáhnout ženu do daného tématu. Parafráze mají obdobnou funkci. Přerušíte její tok vyprávění a donutíte ji ponořit se hlouběji. Ideální parafráze vychází ze skutečnosti, kterou sdělila nepřímo. Většinou si neuvědomuje, že vám toto sdělila a bude překvapená vaší vnímavostí.

Příklad konverzace: „No, v práci je nás celkem 15. Je to taková menší firma a všichni tam se tam navzájem známe a tykáme si. Zezačátku jsem se bála, že by mi to mohlo podrýt autoritu, ale zvykla jsem si..." 
Parafráze: „Počkej, takže ty tam šéfuješ?"

Příběhy

Tuhle kategorii mám osobně velmi rád. Se ženou vedete konverzaci tak, že ji vyprávíte prožitky. Buď své, nebo zprostředkované. U svých si však musíte dát pozor na to, abyste se příliš nezmiňovali o své bývalé přítelkyni.

Příběhy mohou být samozřejmě rovněž vymyšlené. Obsah není až tak důležitý, hlavní je pointa.

Příklad krátkého příběhu: „Pamatuješ si na minulou zimu? Bylo strašně málo sněhu a já se dostal na hory až poměrně pozdě. Sice jsem si zalyžoval, ale běžky nic moc. Nejlepší bylo, když jsme si vyrazili s kamarádem na 20km dlouhý okruh. Vystoupali jsme do dosti prudkého kopce a nahoře jsme objevili opravdu nádherné zelené pláně. Všude samá tráva a stopa nikde. Chtěli jsme to přejít s běžkami v ruce, ale byla to nějaká bažina či co a zabořovali jsme se do bláta. Takže jsme nakonec skončili v nedaleké restauraci."

Příběh může být samozřejmě tak dlouhý, jak si ho zvolíte. Můžete v momentě vymyslet pokračování. Ještě jednou však upozorňuji na to, že nesmí chybět pointa.

Během vyprávění příběhu se hodí občas udělat pauzu a usmát se (tedy pokud je to vtipné téma), jako kdybyste na daný zážitek vzpomínali. Pauzy se týká také poslední technika konverzace.

Využití pauzy

Pauza má za cíl nechat ženu zpracovat informace, které jste jí sdělili. Může mít rovněž i efekt napětí, kdy ona očekává, jak bude celá situace pokračovat. Pokud byste mluvili pořád rychle a bez pauz, nebude vás stíhat, a v konečném důsledku budete mluvit sami pro sebe. Komunikační nit bude přetržena, což rozhodně nechcete dopustit. Efektivní pauza by měla trvat maximálně 5 sekund.