Ideální Já jsou fantazie o sobě samém, jaký bych mohl být, nebo spíše měl být. Nutí nás se nějak vyvíjet, aby skutečnost odpovídala vysněnému obrazu. Jenže problém nastává, když se ideální Já příliš vzdálí našemu reálnému Já. Pak dojde k vytvoření falešné identity neodpovídající skutečnosti a nesmiřitelnému boji se sebou samým. Možná namítnete, že člověk musí někam směřovat, mít nějaký cíl. To ano, ale co když vás tento cíl ovládne a zapomenete na cestě k němu žít? A co když tohoto cíle nikdy nedosáhnete? Bez ohledu na dílčí úspěchy jste ztroskotali a celý život byl jen takové provizorium.

Ale abych nepsal jenom obecně. Mám na mysli jeden zcela konkrétní fenomén vyskytující se v komunitě svůdníků.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Není žádným tajemstvím, že pickupery se stávají spíše chlapci, kteří si připadají méněcenní a v sociálních vztazích si nevěří. Jestliže přijde někdo, kdo tvrdí, že je naučí sbalit 80% žen, je to pro ně setsakramentsky přitažlivé. Oni si pak vybudují svoje ideální Já na grandiózních fantaziích o sobě jako supersvůdníkovi. Obvyklá fantazie se ubírá tímto směrem: „Tak, teď si něco přečtu (zaplatím si seminář, nastuduji videa...) a pak už to budu umět a ženský mi budou padat do náruče samy. A všem, co o mně pochybovali, konečně ukážu!“ Toto více nebo méně vědomé nastavení je velmi nebezpečné! Zároveň je však bohužel v komunitě velmi rozšířené. Tato falešná identita může snadno splasknout jak mýdlová bublina, obzvlášť pokud se věci zrovna nedaří, jak mají. Pokud se něco chcete naučit, je dobré k tomu přistoupit trochu s pokorou jako k dlouhodobému procesu. Fantazie o sobě jako neodolatelném donchuánovi vám neumožňují přirozený růst, naopak vás budou brzdit, takže se nebudete s holkami schopni bavit „normálně“, tj. aniž byste na nich testovali svou neodolatelnost.

Toto řešení má ještě jednu temnou stránku. Z pozice ideálu supersvůdníka budete pohrdat obyčejnými chlapci, možná i ženami a… sebou samým. Mnohé svůdcovské školy jsou postaveny právě na existenci ideálu supersvůdníka (donchuána). To znamená, že se naučím nějaké tajné a superúčinné metody jak na to, ale sám se měnit nemusím. Reálné Já se svými strachy, frustracemi atd. zůstává změnou nedotčeno, do popředí se tlačí ideální Já, kterému se člověk více nebo méně přiblížil.

Mnoho kluků z komunity má tenhle problém, že jim paradoxně o ženské jako takové vůbec nejde. Ač si to většinou neuvědomují, skutečné potřeby mohou být úplně jiné: Někam patřit, získat uznání od nějakého gurua (rozuměj zástupného lepšího otce), pomstít se holkám za to, jak jej odmítaly, nebo jen zahnat prázdnotu nenaplněného života. To ale neznamená, že cíl "umět balit ženský" by byl špatný nebo neuskutečnitelný. Jen bych ho poněkud pozměnil na: „Rozvinout své přirozené schopnosti a žít v harmonii se sebou samým i svým okolím". To je to, co rozhoduje.

Pokud budete žít život, který chcete, a budete si ho užívat (a nebudete na sebe klást nesmyslné nároky), pak získat holku nepředstavuje absolutně žádný problém. Pakliže ale budete fixováni na ideu dokonalého svůdníka, kterým se (někdy v zářné budoucnosti) stanete, možná nenajdete odvahu na to, abyste něco udělali teď. Pokud se vaše ideální Já příliš rozroste, stane se z něho zlý pán, který vás bude krutě trestat za to, že nejste dokonalí.

Vykašlete se na falešné donchuánské Já vyvěrající z obyčejné pýchy! Jak řekl Marcellus Vallace v Pulp Fiction: "Vyserte se na pýchu! Pýcha jen bolí, nikdy nepomáhá." Nemusíte být nejlepší svůdník, dokonce ani nemusíte být lepší než většina mužské populace (a přesto můžete sbalit babu sobě rovnou). Nemusíte si nic dokazovat a nemusíte pohrdat ostatními chlapci, kteří to zatím s holkami neumí. Tohle všechno vám jen bere energii! Nemusíte umět desítky postupů, nemusíte popírat, že taky máte nějaké slabosti. Stačí si uvědomit typické hloupé chyby a pak využít ty dobré stránky, které máte. No krucinál, to bych řekl, že nějaké máte!!!

P.S. Tímto bych uzavřel část o typických chybných mužských postojích a v dalších dílech se zaměřím na možnosti růstu, tedy podporu vašeho chlapského Já. Mezi tím nás však čeká letní přestávka.

Literatura:

HORNEY, K.: Neuróza a lidský růst, Praha, Triton, 2000
Obrázek: RÖHRIG, C.-W.: Ďábel (Röhrig Tarot), Praha, Synergie, 2001