Emoční inteligence (8) - Rozdíly v cítění

Lidé v běžném hovoru často říkají, jak se cítí, či jak na ně působí určitá situace. Můžete se tak dozvědět spoustu zajímavých věcí. Třeba že jistá žena je přežvýkavec, protože opět ignorovala pokusy vašeho kamaráda o balení. Podobné situace a výroky jednoznačně odkazují k emociálnímu prožívání jedinců. Problémem je, že těmto projevům nikdy nemůžeme zcela porozumět.

Dokážete porozumět emocím ostatních? 

Na Svadeni.cz jsem se již několikrát zabýval řečí jako nedokonalým, leč mocným nástrojem komunikace. A právě s řečí bude souviset i naše dnešní téma. V rámci zvyšování naší emoční inteligence chceme, abychom dokázali porozumět emocím nejenom svým, ale také těm u ostatních lidí. Když se ale pokoušíme náš vnitřní stav nějakým způsobem zprostředkovat lidem okolo nebo oni nám, nikdy to tak úplně nevyjde. Každý z nás totiž vnímá emoce trochu jinak. Podívejme se na základní rozdíly.

Rozdíl 1: Intenzita přisuzovaná slovům

Lze si to zjednodušeně ukázat pomocí synonym jednotlivých emocí. Podívejme se na takový hněv. Všichni víme, co to je. Ale co když vám někdo řekne, že cítí chlad?

To je mu zima, je netečný nebo pociťuje hněv? A jak silné to je? A co další synonyma jako vztek, zuřivost, nepřátelství, podráždění, rozčílení apod.?

Zkuste si jen tak v rámci tréninku seřadit sedm vypsaných variant (tedy hněv, chlad, vztek, zuřivost, nepřátelství, podráždění a rozčílení) vypsat podle toho, jak silnou emoci pociťujete. A pak zaúkolujte lidi okolo, aby je také seřadili podle sebe. Uvidíte, že se až na výjimky neshodnete.

Rozdíl 2: Myšlený význam

Jak jsem již naznačil se slovem chlad, jedno slovo může mít více významů. Asi nejčastěji se s tím setkávám u deprese. Jednoduchá věta: „Jsme v depresi.“, může znamenat hned několik věcí. Vypíšu jen ty nejpoužívanější:

  • Pro většinu lidí: „Máme špatnou náladu.“
  • Pro psychologicky vzdělané lidi: „Máme psychickou nemoc, se kterou bychom se měli léčit.“
  • Pro ekonomy: „Jsme v poklesu HDP ve dvou po sobě jdoucích kvartálech.“
  • Pro geografy: „Jsme v prohlubni.“

Pokud například zvete ženu na rande po SMS a ona vám odpoví: „Promin, ale nemuzu. Jsem v depresi.“, tak prakticky nevíte, co se vlastně děje. Ono i v běžné řeči je mnohdy otázkou, co dotyčná myslela.

V praxi nám k lepšímu odhadu myšleného významu a intenzity pomáhá kontext. Dovedeme si z vlastní zkušenosti přibližně představit, jaké emoce v konkrétních situacích lidé prožívají. Spolu s tím, co nám pak ostatní řeknou, si vytvoříme ucelený obraz a můžeme téměř jásat. Až na jednu drobnost, třetí rozdíl.

Rozdíl 3: Vlastní emoce

Již v druhém díle seriálujsme si řekli, že v jedné situaci cítí různí lidé různé emoce. Nemůžeme se tedy zcela spolehnout na vlastní zkušenosti s danou situací. A jsme opět tam, kde jsme byli.

Závěrem tedy je, že nikdy nemůžeme přesně určit, jaké emoce cítí lidé kolem nás. Můžeme je ale odhadovat, a pokud jsme v tomto směru zkušení, budeme mít velmi vysoké procento úspěšnosti.

Tímto článkem téměř uzavíráme naše úvodní setkání s emocemi. Získali jsme potřebné základy pro porozumění emocím a brzy nás již bude čekat vlastní práce s jednotlivými emocemi a pocity.

Komentáře