Ovládejte svůj strach

„Strach je ve své prapůvodní podobě racionálním ochranným nástrojem. Upozorňuje nás na nebezpečí a má nás odvrátit od toho, abychom podstupovali rizika, která by mohla ohrozit naše zdraví nebo náš život. Strach nám brání lézt příliš vysoko, plavat příliš daleko nebo jet příliš rychle. Jestliže tento mechanismus nefunguje, riskujeme, že se staneme obětí svého nedostatečného strachu (například že způsobíme dopravní nehodu kvůli překročené rychlosti). Od tohoto takzvaného existenciálního strachu odlišujeme strach z výkonu a sociální strach.

Umíte čelit strachu? 

Strach ze selhání

Určitě znáte ten nepříjemný pocit strachu, že v určité situaci selžete. Lidé se bojí, že nevyhoví na ně kladeným nárokům. Zejména se pak obávají, že budou negativně hodnoceni, což představuje „ohrožení vlastní hodnoty“, jak to nazývá emoční psychologie. Příznaky strachu mohou být stejně silné jako ty existenciálně nebezpečných situacích. Na rozdíl od existenciálního strachu nás ovšem tyto pocity strachu zcela nechrání. Pokud nás strach motivuje k důkladné přípravě a můžeme ho v rozhodující situaci udržet pod kontrolou, potom je prospěšný. Pokud nás ale tento strach ochromuje a zbavuje odvahy a nemůžeme ho usměrnit, může způsobit selhání.

Strach z ostudy

Jemu podobný je strach, že si v sociálních situacích uděláme ostudu. Strach se může projevovat v podobně rozpaků, studu, ostýchavosti nebo trémy. Ocitnout se nový ve skupině cizích lidí, prezentace pro zákazníka, krátký projev na přivítání nového roku – to všechno jsou situace, které mnozí prožívají jako horor. I v těchto případech může tělo reagovat silnými symptomy strachu, jako omezená schopnost myšlení a řeči, zčervenání, pocení, nevolnost, dýchavičnost nebo zrychlený pulz.

Když nás strach ochromí

Je zřejmé, že tak výrazné tělesné příznaky nevyvolává sama situace, ale její posouzení a obávané následky pro vás samotné (ohrožení vlastní hodnoty). Pokud strach neomezí vaši akceschopnost a po počátečním rozčilení váš pocit nelibosti poleví, můžete s tím v klidu žít. Po několika podobných událostech s příznivým průběhem může váš strach dokonce zcela zmizet. Jestliže však převezme velení a tělesné příznaky a další omezení vás silně zatěžují, měli byste začít pátrat po spouštěcím impulzu. Úspěchu často dosáhneme pomocí svých vnitřních monologů a myšlenek. Jejich obsah zpravidla strach zesiluje.

Řízení pocitu strachu

Usměrňovat pocity strachu a zmírňovat sociální strach a strach z výkonu můžeme ve třech rovinách:

Kognitivní rovina: Ovlivňujete svoje myšlenky/vnitřní monology; procvičujete si konstruktivní, podpůrné vnitřní monology; realisticky zhodnotíte situaci.

Behaviorální rovina: Ovlivňujete své chování; procvičujete si techniky a průběh okolností potřebných pro danou situaci (například mluvit spatra, prezentovat, krátký projev, přijímací pohovor; jednotlivé pohyby při sportu, střelba pokutového kopu).

Fyziologická rovina: Ovlivňujete tělesné pochody; prohloubíte dýchání, uvolníte a povolíte svalstvo.

Strategie zacházení se strachem nevyřeší všechno. Autosugesce („Jsem jednička. Jsem skvělý řečník. Všechno bude perfektní.“) nevycházejí ze skutečnosti. Reálné těžkosti vám překonat nepomohou.

Zmírnění strachu na příkladu prezentace

  • Přijměte zadaný úkol za svůj. Například: „Chci tohoto zákazníka prezentací získat.“ Ale ne: „Můj šéf řekl, že musím provést prezentaci.“ S tímto postojem se stavíte do pozice oběti. Oběti však působí suverénně a přesvědčivě jen zřídka.
  • Pojměte situaci hravě. „Uvidíme, jaké to bude, když udělám to a to…“
  • Berte svůj strach z neúspěchu vážně. Nepotlačujte ho, ale plánujte nezdary dopředu a uvažujte, co byste v takovém případě dělali. Tedy: „Chtěl bych ještě doplnit jeden důležitý aspekt…“
  • Akceptujte svoji nedokonalost. Buďte odhodlaní zvládnout úkol takoví, jací jste. „Jsem typ, co se hned červená, ale to je pro zdar nějaké prezentace vedlejší. Prostě to odpřednáším červený.“-„Někdy působím velmi uzavřeně. Ovšem lidé zase oceňují, že dokážu věci jasně strukturovat a zdůraznit to podstatné.“
  • Dobře se na danou situaci připravte. To vám dá jistotu.
  • Nenadávejte si a nebuďte skeptičtí. („Vždyť o tom nic nevím, to nemá smysl.“) Místo toho si procvičujte pravdivé, pomocné věty, například: „Prezentaci jsem si strategicky dobře připravil, znám dobře zákazníka, vím, jak nakládat se složitými situacemi. Prostě dobré předpoklady!“
  • Připomeňte si situace, kdy jste byli úspěšní.
  • Účastněte se seminářů zaměřených na praxi, kde se naučíte pomocné techniky a budete si je moci v bezpečném prostředí vyzkoušet.
  • Nacvičte si, co musíte přednést, uvolněný a pohodlně usazený v křesle si vše v myšlenkách projděte.
  • Naučte se techniky k prohloubení a zklidnění dechu a k uvolnění svalstva.
  • Berte s humorem, když se vám něco nedaří. Smích uvolní vás i posluchače.

Pomoc při silné a nekontrolovatelné úzkosti

Při zvládání strachu nijak nepomáhá odsouvat obavy ani zlehčovat těžkosti. Pomoci může vědomá konfrontace s vlastními obavami a cílené vytvoření strategií, jak získat jistotu a trpělivost. Ovšem ne všechny obavy se dají zvládnout bez cizí pomoci. Mnohé pocity, které zatěžují a vyvolávají nejistotu, se uhnízdily hluboko a odolávají přímému zásahu. Proto se i profesionální sportovci, umělci, ekonomové a politici nechávají trénovat, když narazí na své limity.“ (1)

Jak rozvíjet svou emoční inteligenci

Dlouhou dobu převažoval názor, že emoce se mají potlačovat. Moderní výzkumy však ukazují, že žádné rozhodnutí nelze učinit bez emoční složky. Emoce jsou v našem jednání vždy přítomny. A nezáleží na tom, zda jako vrcholový manažer rozhodujete o dlouhodobé strategii podniku, nebo pouze přemýšlíte, co koupíte v obchodě. Kniha „Jak rozvíjet svou emoční inteligenci“ přináší návod, jak se svými emocemi pracovat. Obsahuje mnoho informací a praktických částí, které pomohou každému člověku v osobním rozvoji.

(1) KANITZ, Anja von: Jak rozvíjet svou emoční inteligenci. 1.Vyd., Praha: Grada Publishing 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-2582-6. s. 87 - 91

Komentáře