Kam až si můžete dovolit zajít?

Je to malá část budování vztahu, i když se jí vlastně snažíte přesvědčit, aby se cítila tak, jako byste se už znali. Pro vzbuzení tohoto familiérního pocitu je nejefektivnější, když se k ní budete chovat tak, jak se k ní pravděpodobně chovají lidé, kteří ji dobře znají.
Ženy se liší v tom, jak až daleko v tomto chování napoprvé chtějí zajít. Některé ženy mají velmi silný odpor k cizincům, kteří předstírají, že jsou s nimi již přátelé, a může je to pak přinutit k odporu nebo k silnější obraně. Všeobecně řečeno, čím hůře je ochotna akceptovat vaši přátelskou přítomnost, tím obtížnější bude její svádění. Ukazuje to její velmi odstupňovaný systém důvěry a také to, že je pravděpodobně skeptická (skepse je nepřítelem svádění).

Obvykle je to ve způsobu, jakým k ní přistupujete. Když se špatně vyjádříte a začnete: „Hej! Jsme si hodně podobní!

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Jedním ze způsobů jak navodit pocit familiárnosti je říkat jí věci, které je pravděpodobně zvyklá slýchat jen od přátel, které už chvíli zná. Věci jako:

• Na ulici: „Hej, člověče! To je skvělá bunda. Odkud ji máš?"
• Jste v obchodě a hrají známou písničku: „Jak se jmenuje ta kapela, která nazpívala tuhle písničku? Určitě si vzpomeneš, že jo?" Chovejte se, jako by byla jen dalším vaším kamarádem.
• V knihkupectví: „To je jedna z lepších knih od Allana a Barbory Peaseových. Četla jsi ale knihu „Proč muži lžou a ženy pláčou? Velmi mne zaujala."

Takhle se začíná vzájemný kontakt, který je mnohem spíše familiérní než nervózní:„Mmmm, ahoj. Jak se jmenuješ?" Jednejte s ní od samého začátku familiérně.

Jasná musí být jedna věc. Nesnažte se navodit pocit familiárnosti tím, že se k ní budete chovat jako k muži. Nechovejte se k ženě jako k chlapům, které můžete poplácávat po zádech nebo krkat v jejich přítomnosti. Tomuhle se říká: „Chovat se k ní jako k obyčejné." Ona se ale stále musí cítit jako jedinečná a zvláštní. Váš zájem také není jen přátelský.

Měli byste využít dovednosti, které se nyní učíte, abyste jí ukázal, že jí rozumíte mnohem lépe než kdokoliv jiný. Zkuste na ní použít věšteckou techniku. Jednoduše soustřeďte pozornost na řeč jejího těla a poslouchejte, co vám o sobě a svém životě říká. Můžete si udělat nějaké závěry a ty jí potom říct, stejně jako když jste „četl myšlenky." Zkrátka udělejte nějaké všeobecné závěry a potom předstírejte, že jsou to ty nehlubší objevy, které kdy slyšela. Využijte toho k vytvoření pocitu familiárnosti.

Pamatujte si, že chcete, aby se s vámi cítila jako s někým, koho vždycky znala. Čím dříve se vám to povede, tím lépe. Pokud začnete tím, že se k ní budete chovat jako k cizinci, tak vás bude tak brát už celý rozhovor.

Použijte jazyk, který bude naznačovat, že už se oba dávno znáte. Takže od samého začátku se k ženě nikdy nechovejte jako k „cizinci." Chovejte se k ní, jako byste se znali celý život a ona bude podle toho reagovat. Funguje to proto, že v ní vkládáte důvěru. Jako lidé máme všeobecně tendenci dávat důvěru tomu, kdo toto gesto udělá jako první.

Používejte množné číslo, aby bylo zřejmé, že do svých prožitků zahrnujete i ji. Symbolizuje to, že jste nějakým způsobem spolu a přiměje ji tak i myslet. Nebuďte ale příliš nevhodný. („Potřebujeme být jeden druhému v náručí, kotě...") Ale nechovejte se k ní ani jako ke svaté, křehké porcelánové panence, se kterou musí být zacházeno opatrně.

Zde je příklad:
Mluvili jste o tom, jak chladno bývá na horách, kde žijete. „Víš, míváme zimu a je to otrava když musíme odhrabávat sníh z příjezdové cesty, ale aspoň se nepotíme k smrti jako někde u moře. Víš, co myslím?"

Nebo jasnější použití množného čísla. Řekněme, že jste mluvili o divných lidech ve vaší rodině.

„Je to zajímavé," řeknete. „Oba máme stejné cvoky v rodině. Museli jsme udělat takových věcí, abychom si byli jisti, že jsme se z toho vymanili a skončili jako normální. Je úžasné, že jsme z toho vyšli tak dobře. Víš, jak to myslím?"

Najděte ve vašem rozhovoru tyhle body, ve kterých se shodnete. Nedělejte z nich velké téma, ale souhlasně přikyvujte hlavou a vypadejte překvapeně, když popisuje situace, z nichž máte stejný pocit (a to i v případě, že většinu času stejný pocit nemáte). Tímhle sdílením společných momentů v ní vybudujete důvěru tím, že vidí vaše společné zkušenosti.

Další tipy týkající se navozování pocitu familiárnosti se dozvíte příště.