Chcete je tu oba?

Imaginární partner provází náš partnerský vztah. Je v naší hlavě, a neustále nás ovlivňuje. Když nemáme s reálným partnerem problémy, nemáme problémy ani s imaginárním partnerem. Jakmile ale v sobě začneme dusit nějaký problém, nastává mezi chováním reálného a imaginárního partnera rozpor.

Podstatná část partnerských hádek má společného jmenovatele – zdegenerovanou partnerskou komunikaci. Její problém tkví v tom, že neumíme komunikovat s reálným (skutečným) partnerem. Svá očekávání sdělujeme svému imaginárnímu partnerovi.

Imaginární partner je obraz našeho partnera v naší mysli. Je to naše „představa,“ která se chová podle toho, jakou máme náladu, co děláme… Protože jde o výplod naší mysli, je zřejmé, že imaginární partner sdílí všechny naše myšlenky, přání, emoce a dle naší nálady na ně reaguje.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Když něco řekneme, imaginární partner nám vždy zákonitě porozumí. Jenže u reálného partnera tomu může být jinak. Přestavte si situaci, kdy se partneři hádají kvůli obvinění z nevěry. Muž by rád ženě řekl, že pouze ona je pro něj ta pravá a že žádný úlet nikdy nemůže hrozit. Je však v zajetí zdegenerované komunikace, a proto se vyjádří opačně (M= muž, Ž= žena, IŽ= imaginární žena, IM= imaginární muž).

M: „Ale vždyť o nic nešlo. Jen jsem si zašel s kolegyní na pivo.“
Ž: „Na pivo! Jasně, jen na pivo! A proto jsi tam byl čtyři hodiny!“ 
M: „Nebyly to čtyři hodiny. V úterý pracuju přece vždycky dlouho!“ 
Ž: „Jen se vymlouváš. Chodíš domu pozdě, protože mě nesnášíš!“
M: „Jo, jasně! Já tě nesnáším! A proto jsem se vychrápal s každou ženskou z práce.“
Ž: „Vypadni ty …“

Abychom pochopili roli imaginárních partnerů ve zdegenerované komunikaci, přepíši každou větu tak, jak ji „slyšel“ imaginární partner. Kdyby ve vztahu nehrála zásadní roli zdegenerovaná komunikace, byly by věty velmi podobné tomu, co si partneři ve skutečnosti řekli. V tomto případě však imaginární žena i muž slyšeli něco jiného, než reální lidé.

IŽ slyší: „Vždyť je to normální chodit s kamarády na pivo, sama to víš.“
IM slyší: „Však já to vím. Ale přišel jsi domu pozdě. Stýskalo se mi po tobě.“
IŽ slyší: „Víš přece, že si beru v úterý přesčasy, abychom si trochu přilepšili.“
IM slyší: „Chápu to. Ale chtěla bych s tebou trávit víc času. Mám pocit, že jsi v práci až moc dlouho.“
IŽ slyší: „Vím, že mě miluješ. Já tebe taky. Nikdy bych tě nepodvedl.“
IM slyší: „Potřebuju si to trochu urovnat.“

Všimněte si, že z hádky o nevěře se po přepsání konverzace ve skutečnosti stává diskuze o nedostatku společného času. Taková je síla zdegenerované komunikace. To, co by šlo řešit v klidu domluvou, se najednou přemění do úplně jiného problému, který se řeší hádkou.

Konstatováním, že vše šlo řešit jinak, však naše situace neskončí. Imaginární partner totiž bude dále ovlivňovat muže i ženu. Při hádce nám stoupá krevní tlak, jsme vybuzení. Spolu s tímto vybuzením se stupňuje aktivita imaginárního partnera. Pokud bychom se tedy vrátili do situace z příkladu, uvidíme, jak si každý z partnerů bude se svým imaginárním partnerem komunikovat. Skutečný partner při tomto rozhovoru vůbec není přítomen.

Žena si po hádce sedne do kuchyně a zapálila si cigaretu. Přemýšlí nad hádkou, a v tom se zjeví její imaginární partner.

IM: „Jsi příšerná ženská. Pořád se jen doma flákáš, a když já přijdu z práce, tak mě ještě seřveš.“
Ž: „Já se tě neprosila o takovýhle život!

Nyní tedy imaginární partner nahrazuje skutečného partnera v hádce, kterou si žena vede ve své hlavě. Čím více je žena na partnera naštvaná, tím více je on naštvaný na ni (neboť imaginární partner sdílí naše emoce). Všimněte si, že ženu nyní uráží imaginární partner, tedy její představa, ale ona je naštvaná na toho skutečného. Celá situace často dospěje až do paradoxu, kdy si reální partneři při setkání začnou vyčítat urážky, která jim řekli imaginární partneři.

Co s imaginárním partnerem?

Imaginárního partnera s hlavy nevymažeme. Pro zdravý vztah je však důležité uvědomovat si jeho existenci a vědět, že jde pouze o výplod naší mysli, který se velmi rád objevuje v momentech špatné nálady a psychické únavy.

Rovněž je potřeba uvědomit si, že reálný partner ví mnohem méně než partner imaginární. Imaginární partner je pouhý odraz reálného partnera, který má však stejné vědomosti jako my, a chová se podle stavu naší mysli.

Proto doporučuji ve vztahu dávat pozor na partnerskou komunikaci. Když budete mít se svým partnerem problém, řešte ho co nejdříve. Jednoduše mu řekněte, že byste s ním chtěli situaci probrat. Nenechte rozjet spirálu zdegenerované komunikace. Když ji nezastavíte včas, budete problémy řešit mnohem složitěji v hádkách.

Problematika imaginárních partnerů a zdegenerované komunikace je mnohem složitější, než prezentuji v tomto článku. Pokud se jí chcete zabývat podrobněji, doporučuji Vám knihu „Partneři a rozchody“ od Jeronýma Klimeše, kterou můžete objednat kliknutím na tento odstavec.

Zdroj: Klimeš Jeroným: Partneři a rozchody, 1.Vyd., Praha: Portál 2005. 240 s. 80-7367-045-3