Nebraňte se milostné touze

„Každému hlubokému milostnému vztahu pravděpodobně předchází delší fáze milostné touhy. Toužíme, aby nás někdo poznal, abychom získali něčí odezvu, abychom se ponořili do lásky, v níž bychom se mohli otevřít, kde by nás někdo uviděl takové, jací jsme a jakými chceme být.

Proč chceme být poznáni?

Doufáme, že ve svém partnerovi najdeme naplnění života. Tento potenciál se během dlouhého toužení obohacuje a připravuje na den, kdy se může uskutečnit. V touze směřuje život do budoucnosti, připravují se role partnera, otce a matky a jejich realizace se zkouší ve fantazii. Je to touha po bezpodmínečné lásce, po plném přijetí a bezmezném pochopení. Je v tom i naděje, že takový vztah vyléčí všechna prožitá zranění a vyvede nás ze spleti vztahů k původní rodině nebo předchozím partnerům. Naše touha znamená, že nám něco chybí. Kdo touží, ten už si nestačí sám, nespočívá sám v sobě, potřebuje někoho jiného a necítí se naplněn sám sebou.

Milostná touha nám ukládá vývojový úkol – máme si připustit, že potřebujeme lásku a že k naplnění smyslu potřebujeme partnera. Uvědomujeme si, že se náš osobní potenciál nemůže v důležitých oblastech bez partnera plně rozvinout. Máme pocit, že svůj život nežijeme naplno. Někdy slyšíme, že bychom svou touhu a očekávání měli poněkud omezit, abychom zlepšili vyhlídky na její splnění. Svou velikou touhu bychom však měli brát vážně – zcela střízlivý výběr partnera prostý jakýchkoli iluzí by ji jen potlačil a znehodnotil.

Strach z milostné touhy a různé formy obrany

Potřeba lásky může člověka osobně ohrožovat, zvláště když ho předchozí milostné vztahy zranily a frustrovaly. Pokud byla naše potřeba lásky odmítnuta už v dětství a další život tyto zážitky nekorigoval, pokud jsme prošli traumatem využívání a zneužívání, budeme se chtít před vlastní potřebou lásky ochránit. Budeme se snažit vyhnout jakýmkoli iluzím a v tomto postoji se budeme vytrvale utvrzovat tím, že budeme poukazovat na negativní milostné zkušenosti jiných lidí.

Jindy se vrhneme do milostných půtek, abychom si potvrdili, že jsme zklamání očekávali právem. Takové znehodnocení lásky, skepse a cynismus naši potřebu lásky nepotlačí, nicméně nám zabrání vědomě se vystavovat její dynamice. Může se nám také stát, že se naplnění své touhy vyhneme tím, že nastavíme příliš vysoké a prakticky nesplnitelné požadavky, abychom mohli říci, že jsme nikdy nenašli vhodného partnera. Ti, kteří se nabízeli, byli třeba příliš hloupí, a tak jsme raději zůstali sami. Pokud jsme zažili mnoho zklamání, můžeme zareagovat postojem, že nic jiného než zklamání už nečekáme, a pak se budeme snažit o realismus prostý všech iluzí. Na pomoc si můžeme vzít častý názor, že zamilovanost trvá stejně jen pár měsíců nebo let, že je to jen projev lidské biochemie nebo utopická projekce vlastních přání. Tím si zdůvodníme, že žijeme sami a dokonce si život svobodného člověka idealizujeme. Člověk se může rozhodnout, že bude žít sám, a tato forma života bude mít výhodu svobody a nezávislosti. Jsou lidé, kteří si po práci lépe odpočinou, když za sebou večer zavřou dveře, aby mohli být sami. Je však mnoho osamělých lidí, kteří si samotu původně nepřáli a žijí tak proto, že jim nic jiného nezbylo.

Touha po lásce se dá prožívat i méně náročně – milostné příběhy můžeme prožívat při četbě románů nebo v kině, kde se s protagonisty můžeme identifikovat z bezpečné vzdálenosti, aniž bychom se museli následků. Jinou formou je nadšené obdivování osob, které osobně neznáme – filmových hvězd nebo vysněných dvojic, jejichž život nám předvádějí média. O něco konkrétnější formou je tajné zbožňování osob, které osobně známe. Zveřejnění milostných pocitů v sobě vždycky obsahuje riziko, že se zesměšníme, že budeme odmítnuti. Může se nám i stát, že se necháme vtáhnout do vztahu, kde propadneme pocitu, že ho nezvládáme.“ (1)

Psychologie lásky

Proč vlastně prožíváme lásku a hledáme partnera? Kniha Psychologie lásky hledá odpověď na tuto i na řadu dalších otázek. Dozvíte se, jak vztah ovlivňuje náš osobní rozvoj, co pro nás vztahy a láska vůbec znamenají, jak mohou naše zážitky z minulosti ovlivnit kvalitu současného vztahu, jaké druhy sexuality ve vztahu jsou a mnoho dalšího. Knihu doporučujeme všem, kteří se chtějí psychologií partnerského soužití zabývat.

Komentáře

Bez nadpisu
 od autora antioidipus

    "Je to touha po bezpodmínečné lásce, po plném přijetí a bezmezném pochopení."

    No, zejména tady v ČR potkávám takové lidi na každém kroku, kteří jsou otevřeni plnému přijetí a bezmeznému chápání. Žádný problém, jen si vybrat[S07]

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora RaShCZ

      Nikdo ti neříká, že ta touha bude saturována (i když v případě šťastného partnerství se to předpokládá). To, že všichni něco chtějí, ještě neznamená, že jsou to samé také ochotni poskytnout.

      Reaguj na tento komentář
Miluji čtenářské deníky, ale nerad je píši:-)
 od autora Básník

    Byly doby, kdy jsem tento druh literatury hltal, znal jsme nazpaměť stovky návodů, ale pak jsem pochopil jediné: opravdu, stejně jako v práci, tak i v lásce, vztazích a sexu platí jediné: praxe, praxe a zase praxe (vlastně přebraný Leninův výrok: "Učit se, učit se, učit se"-dodávám praxí[S08]) Nicméně ani teorii nezavrhuji, odkud vlastně naši prapředci věděli, jak na to?[S08]

    Reaguj na tento komentář