Trochu moc otázek, tady bude odpověď složitější. 1) Tvoje představa důležitosti téhle slečny je právě to, díky čemu chyby dělat budeš. 2) Polibek na tvář je přesně taková chyba (kdyby ti na ní nezáleželo tolik, neřešil bys, že to možná uspěcháš, a normálně bys jí dal pusu na pusu). To je možná lepší nedat pusu žádnou - alespoň bude v hlavě řešit, jestli se ti líbila - než kamarádskou. 3) Ten telefonát jsi taky hrozným způsobem zkazil. Když voláš, aby sis domluvil rande, výsledkem takového hovoru musí být přesný čas a přesné místo, kde a kdy se sejdete. Nikoli nějaký příslib typu "ještě se domluvíme" nebo (v horším případě), že se ti ONA ještě ozve. Jednak taková věta obvykle znamená, že se ti neozve (ale je to skvělý způsob, jak se dotěrného kluka zbavit, že?), a jednak tím ustupuješ z pozice chlapa, který má situaci pod kontrolou, místo toho tu kontrolu přehazuješ na ni. Co ti zbývá? Pokud se ti tenhle týden má ona podle toho rozhovoru v telefonu ozvat, nemůžeš dělat vůbec nic, jen čekat, zda se ozve nebo ne. Jakkoli ji popohánět by bylo hrubou chybou, zvlášť na ICQ (tam doporučuju s ní nekomunikovat vůbec a pokud už došlo k tomu, že jste si vyměnili ICQ, hoď si ji třeba do invisible listu). 4) Typy, které čekají, že iniciativu vyvineš ty? Tak na tohle téma by z mojí strany pojednání bylo na velmi dlouho :)

1) Asi to bude kvůli tomu, že mám ve hře více štěstí než v lásce, takže když nadejde příležitost, nechci se jí pustit. Samozřejmě neženu to do extrému, kdy bych nepohrdl žádnou holkou, meze se tu kladou. :-) 2) Nevěděl jsem přesně, co se od prvního rande ode mě očekává, jestli polibek nebo jenom rozloučení. Těžko říct, každopádně ten park si vyčítám, že tam jsem šnaic promarnil. 3) Ve mně ten telefonát v první chvíli vyvolal neskutečnou euforii, protože... mno těžko říct vlastně. :D Byla tam asi týden a něco odmlka, pač jsem ji po prvním rande asi den nebo dva napsal (ano bohužel, udělal tu chybu že napsal a nezavolal :D ), ona mi však řekla, že se domluvíme jindy, že nemůže. Jela totiž někam do pryč, což jsem nevěděl až do doby, než jsem ji zavolal. Nemohu si pomoct, ale v telefonu zněla potěšeně, že jsem ji zavolal a téměř hned souhlasila, když jsem ji navrhl, že bychom zase zašli "třeba na kafe bo někam jinam". Akorát nevěděla, kdy se přesně vrátí, ale "joo, příští týden už určitě budu doma, tak se ti ?kdyžtak? ještě ozvu, ju?" Souhlasím, že mojí chybou bylo, že jsem už tenkrát nenavrhl místo a čas, ale v tu chvíli mi přišlo další domlouvání jako "tlačení na pilu". Mno, chybama se člověk učí. :) Přiznám se, že čekat a nechat věci tak, jak jsem si je zařídil (skonil), je asi pro mě tím nejhorším. Nevím, jestli mě to může uklidnit, ale na druhé rande (které žel doposud neproběhlo) mě ona sama od sebe (což se mi skutečně nikdy od holky nestalo :D) zavolala a omluvila se, že nepřišla tam a tam, protože měla to a to a jestli nejsem ještě ve městě (kde jsem byl, ale ani ne tak kvůli rande, jako kvůli tomu, že tam pracoval můj kamoš, s kterýmjsem se domluvil, takže jsem tam přišel bez ohledu na to, jestli ona tam potom dojde nebo nedojde. No, nechce se mě to zbytečně dlouze vysvětlovat :D). Nebyl jsem, nemohl jsem. Ale povzbudilo mě to, že se mi ozvala, tak snad se mi ozve i tentokrát.

Pokud se ozve, dej ji pusu na pusu hned na zacatku. Prijdu k ni, dej ji pusu, rekni ahoj a vem ji za ruku. Uplne v klidu a bez tremy. Uvidis jestli uhne nebo ne!

Ano, to jsi vystihl: "pokud se ozve..." :) To je právě má studna stresu, každým dnem jsem nervoznější. Mno, uběhl teprve první den, zatím budu čekat. Jestli se ale týden přehoupne přes půlku a já nebudu mít žádný info od ní, tak myslím, že už budu muset jednat, možná ona čeká, až se ozvu já první. Člověk aby se v těch ženských vyznal, co vlastně chcou...:D Oni to vlastně neví taky :D

Omlouvám se za zbytečný komentář, ale v pravopise jsem hnidopich :D "Ony to vlastně neví taky."

Omlouvám se za zbytečný komentář, ale v pravopise jsem hnidopich :D "Ony to vlastně neví taky."

Jsi do ní úplně hotovej, brzdi. Moc jsi nepochopil bod č. 1) od Lvíčete. Vždyť jsi s tou holkou byl na 1 rande. Vůbec jí neznáš, takže nevíš, jestli jí miluješ.

No, asi jo. Není to pro mě úplně neznámá holka, vídával jsem ji kdysi na školních chodbách, ale tenkrát jsem ji moc nevěnoval pozornost. Začalo to klasicky facebookem, kdy jsem si s ní chtěl jenom nevázaně pokecat (nehledám přes FB nové vztahy, vím že to je pro hledání přátel, ale zkrátka stalo se :)), pokračovalo 1. randem a teď jsem z ní... unešený. :) Po tolika šlápnutích mimo si myslím, že bych s ní mohl být, otázkou ale je, jestli to stejné chce i ona. Proto ta snaha.

Pokud se několik dní neozve, zkus navázak konverzaci ještě jednou ty, dojde-li na další rande, pokus se o něco víc, uvidíš jak se bude chovat, pokud neni ušlápnutá, nesmělá, což pokud si jí zaujal - nemá důvod se neozvat i ona první!!, a nech to pak na ní... (máš ale pravdu, že některé holky prostě nerady píšou klukovi první, já sama to taky nechápu, když mě někdo zaujme, ozvu se mu, ale vím to z vlastní zkušenosti-moje kamarádka je přesně taková, uhánění a psaní klukovi první bere jako podlejzání a já nevim co ještě, ale někdy jí s jinou kámoškou přeci jen popostrčíme...

Tak myslím, že se tahle kapitola pomalu, ale jistě uzavírá. Týden se přehounul přes půlku a já od ní zatím nemám žádné zprávy. Byla i na icq a musel jsem se držet zuby nehty, abych ji okamžitě nenapsal, čekla jsem, jestli to neudělá ona. Nic. Řekl jsem si, dobře, poslední pokus, zkusím zachránit co se dá. Před polednem jsem ji volal... a už ani ten mobil nebere. Zkusil jsem to za hodinu znovu (pro případ stréce Příhody :D) a ani tentokrát jsem se rozhovoru nedočkal. Myslím, že tady je konečná. Ohlížím-li se zpátky, myslím že rande proběhlo více než dobře, alespoň tak jsem to cítil. A i kdybych udělal chybu a mé vyvolené na mě opravdu záleželo, zkousla by ji. Slýchávám od mých kamarádů, kolik chyb a trapasů se během prvního rande dopustili a jsou dodnes spolu šťastni. Asi jsem na ni dostatečně nezapůsobil. Bez zájmu. Tak je to bohužel i u ostatních případů. Dřív mě odmítnou než vůbec něco začne, typické pro mě. A hledat nový objev je u mě více než horkotěžká záležitost. Průměrně se s novou holkou poznám jednou do roka. Nemám prostě kde hledat a náhodné setkání třeba v hospodě nebo někde na zábavě skončilo nejednou hodně tragicky, až bych nad sebou zaplakal, jak je můj slovník tuhý, neobratný a nevynalézavý. Navíc každý ihned pozná, že jsem ten typ "hodného, spořádaného kluka", ani tu pusu otevřít nemusím. A to nechodím v nějakých košilích bo tak, prostě upe normálně oblečenej, normálně se tvářím... snad jenom ty brýle na ně působí "hodně a roztomile." Ale co, nechci se už litovat, dopadlo to, jak to dopadlo a musím se dívat na přítomnost a furt se neohlížet zpátky. Možná je tam někde venku Ona, na kterou tolik let čekám, nevím. Rád bych tomu věřil. Jinak díky všem za příspěvky, odnesl jsem si z nich hodně nových poznatků. ;)

Tak to mě mrzí, že to dopadlo takhle. Ale udělal si proto maximum ;-) Neházej flintu do žita, z pár nepovedených seznámení, choď více do společnosti, třeba s přáteli a jejich přáteli a seznámení je na světě. Nebo třeba do nějakého kroužku, já chodím teď na angličtinu, a to bys nevěřil, jak se hned dá ta parta do řeči a noví známí jsou na světě. Je spoustu příležitostí!! Jen se jim nevyhejbej a dívej se na to víc optimisticky, a buď v pohodě, sebevědomej a půjde to samo. Uvidíš.. hodně zdaru!

Tohle říkám těm klukům taky, že si mají najít nějakou činnost, při které se dostanou mezi lidi. Ale odpověď většinou zní, že jsou prostě introverti a že na to nejsou stavění, že jim to nevyhovuje, že jsou raději sami. Což i chápu, často to má něco do sebe, ale těžko říct, co pak s tím, když se chtějí seznámit a mají blok kvůli nulovým zkušenostem.

ax : Ono se jednoduše doporučuje, ale o 180 stupňů hůř se činí. Když má někdo z 95 % nespolehlivé nebo jen "kamarády", těžko se pak chodí někam balit protějšky. Krom toho, v tomhle případě se pak z kamarádů stává konkurence, tak to prostě chodí. Takže pak člověk musí zkoušet sám. A postava? No ta samozřejmě hraje velkou roli, neviděl bych to jako výmluvu někam nevyrazit. A introverti? Právě lidi, co se chtějí seznámit sou extroverti největší, ale musí se nejprve najít někdo, kdo s nimi bude konverzovat, kdo je vyslechne a to je na tom ta nejtěžší věc. Dianaa : Jak už sem psal ax, ty "přátelé", no... :-( Věřím, že na angličtině se vytvoří nová parta, zábava apod., ale určitě tam slečny nechodí za účelem blíže se seznámit s protějškem. Možná zoufalý pánové, ty to zkoušejí opravdu všude. I na kurzu angličtiny.

*co se chtějí seznámit sou extroverti největší, ale musí se nejprve najít někdo, kdo s nimi bude konverzovat, kdo je vyslechne Možná by stálo za to zkusit někoho vyslechnout, co myslíš?[S03] Angličtina a další... Jen mi muži přijdou méně citliví než ženy, a dokážou se s citovými kolizemi lépe vyrovnat... Přijde mi, že tady je problém v nedostatku empatie pro druhou stranu muži/ženy. Dianaa se k tomu trichu dostala ("nebo to v sobě více dusí, a nedají to na sobě znát"), ale obecně bych řekl, že ani jedno pohlaví nemá CELKOVĚ v seznamování navrch. Možná statistika o počtu potenciálních partnerů (mladší ženy relativně lepší než starší, muži naopak). Všechny ostatní rozdíly jsou čistě individuální. Hezké holky nemají problém sehnat kluka do postele. Ale hezcí kluci holku taky ne. Žena rozhoduje o vztahu. Atd. Muži před ženami (a naopak) dost předstírají a málokterá holka nějakému klukovi přizná, že chodí na angličtinu mimo jiné protože to pro ní může být příležitost se seznámit. Ale to samé by udělal kluk.

nesmely wrote: "A to nechodím v nějakých košilích bo tak, prostě upe normálně oblečenej, normálně se tvářím... snad jenom ty brýle na ně působí "hodně a roztomile." " Zrovna kosile se hodne holkam na klucich libi ;) Nechod obleceny "upe normalne", nesnaz se tvarit normalne, najdi si vlastni styl a podle toho se oblekej, samozrejme je dobre se inspirovat v tom, co je osvedcene. Tvar se tak, jak se citis, jak se chces tvarit a pokud mozno se snaz ve spolecnosti citit co nejvic pozitivne, energicky, bavit se i vnitrne. asi trosku offtopic, ale whatever.

HidelnLight: Jo samozřejmě, nechtěl jsem tím odsoudit všechny ty fešný košile. :D V těch občas taky chodím, i když dávám přednost trikům. Tím jsem chtěl říct, že nejsem ten typ, jak to bývá v teenagerovských komediích, těch školních šprtů ve slušné košili, s kulatými brýlemi, však dokážete si je představit ;). Co se týče toho stylu, oblékám se prostě tak, co se mě líbí a v čem se cítím pohodlně. Nechápu ty, kteří se oblékají třeba podle toho, k jakému žánru hudby patří (někdy tím mění i svůj životní styl) to mi přijde... úsměvný. Ano, mít svůj styl, ale zase to nějak nepřehánět. Jinak s tím seznamováním, pro mě je asi nejjednodušší se seznámit s přátely přátel nebo přes chat a různý portály (i když to už teď používám zřídkakdy, protože jsem měl s tím nedávno velmi špatnou zkušenost, nikdy nevíte, kdo na druhé straně doopravdy je :D ). Vyjít si do ulice a zkusit nějakou hezkou holku zastavit, to bych se musel přemlouvat, i kdybych byl zrovna opilý. Hraje v tom roli i jistá jazyková bariéra. Psát mi jde mnohem lépe, protože se můžete zastavit a zamyslet se trochu nad tím, poopravit atd., kdežto kdybych měl všechno, co teď píšu, říct někomu osobně, aspoň 5x bych se zarazil a nevěděl, jak pokračovat. Takový výpadky mám i s přáteli, kdy jim třeba něco zrovna vykládám, najednou se "bloknu" a nemohu mluvit dále, pač mám v hlavě totální okno. Občas se přistihnu, že si přemílám stále dokola tu samou větu, i když si jdu koupit třeba kredit nebo rohlíky nebo zkrátka něco úplně triviálního. Jsem vždycky vděčný za holky, které jsou ukecanější, dokážu naslouchat, takže pak není problém, postupně se rozmluvím sám.

Ja mam zas jinej problem... Seznamila sem se s jednim typkem. Kecali sme do 9 do rana. Celou noc. Pak mi dal cislo. Moje nechtel. Pry se mu mam ozvat jestli budu chtit. Tak nevim, co si mam o tom myslet. A co mam udelat?

Jinak o to cislo sem si nerikala ani nejak nemluvila o tom. Dal mi ho sam.

z hlediska dalšího pokračování. Většinou platí, že ozvat by se měla ona. Většinou napíše(ženský z 90% nevolaj)hned další den. Pokud se neozve do týdne, bejvá to ztracený, ale vyjímky jsem taky ve svým životě zažil.

No hele. Ty chyby, jak si psal, to vubec neres. Nejsou to zadny chyby. Vubec neva, ze si ji nedal pusu. Mozna je to naopak i lepsi. Slecna pokud ma zajem si nerekne: "Nedal mi pusu, tak na nej kaslu." To je blbost. No a s tim ozvanim. Tezko rict. Moc dobre vim, jak se holky vymlouvaj. Nereknou rovnou: ne nemam zajem. Ja to delam taky. Neumim rict, hele proste s tebou nikam jit nechcu nemam zajem. Zase je blby ju uhanet porad a neustale ji psat. To pak rozciluje. Ja bych ji napsala jeste jednou s tim, ze me napadlo zajit tam a tam a delat to a to a ze treba ve stredu nebo ve ctvrtek... Jo uz psat konkretne. Pokud napise ze nemuze. Tak bych napsala ok. tak dej vedet jak ty budes chtit a tim by to haslo. dal se neozyvam. pokud se neozve zajem nema. vyreseny

Má smysl reagovat na 2 roky starý téma?

čest, už už jsem chtěl osočit tazatele, že si osvojuje můj nick... a zatím si čtu svůj dva roky starý dotaz.:D :D Vtipné. Tu holku jsem od té doby neviděl.

Nesmělý: Sakra jsem to tu začal číst a říkal jsem si, že se to za ty dva roky třeba nějak vyvine a ono nic! No nevadí, ale mohlo to být poučné.