Když nechtějí oba pracovat na svém vztahu, tak nemá smysl v něm setrvávat. Váš vztah je práce vás obou, takže žádný že jeden bude makat a druhej se bude podřizovat. 1. to ať tě ani nenapadne, ona ví co chce a co dělá- pokud nechceš další hádku 2. sice možná vzbudíš soucit, ale taky můžeš ji naštvat a totálně to celé dorazit a urychlit 3 a 4. vyříkat a čau - žádnej doprovod, žádné objímání, žádný polibek, nic 5. o ničem se nedohadovat a automaticky tak udělat. A jestli tak udělá ona, je její věc. Líbí se mi tvůj závěr, když tak uděláš, zachováš si tvou tvář. [S03] I když je to pro tebe těžký. Ehm, pro vás.

Naprostej souhlas s Moonem, 1. vůbec, 2. soucit přeci vzbudit nechceš... řekne si akorát, chudáček malej, ale stejně ho nechci, vyříkat - v klidu a pohodě a ahoj, žádný doprovázení... a hlavně nic o mazání čísel nebo tak.. je na vás, jestli si pak zavoláte nebo né, proč mazat čísla Good luck, já svůj první rozchod totálně nezvlád, ale poučil se z chyb ;)

Brr, jedno horší než druhé. 1. proč, to ona přeci ví, zoufalé. 2. zní to jako podlejzání, dělání ze sebe chudáčka 3. prodlužování jen prodlouží rozpaky a trapnost situace, pokud neskončíte v pohodě, uvolněním, což je nepravděpodobné. 4. jako 3, záleží na situaci, spíš ne. Ale klidně být polibek může, není to nic proti ničemu, když vyplyne, je to OK. Ale neprotahovat to. 5. nic nedohadovat, jsou to jen řeči, fráze, zbytečnost. Časem se uvidí samo, třeba se někde potkáte, nemá smysl to teď řešit. Mazání čísel je jen blbá póza. Pokud jde o mě, když víš, že je rozhodnuto, nechodil bych snad ani do kavárny. Tam jsi přeci jen vázán časem, než zaplatíš atd., někdo odvedle může poslouchat, brr. Klidně bych to vzal krátkou procházkou, a vybalil to rovnou. Bez zvláštních emocí, bez divadla, bez patosu. Prostě rovnou začít - podívej, asi víme oba, že to spěje ke konci, tak to nebudem protahovat, bylo mi s tebou fajn, ale holt nám to spolu tak úplně dobře nejde, tak se měj fajn dál, čau. Nepatlat se v tom, nerozmazávat. A ani nedělat frajera, nedělat ramena, drsňáka, ani nic jiného, je to zbytečné. Není to souboj, na to pamatuj.

Souhlasím s Axem. Jinak jeden postřeh: osobně se mi to zdá jako blbina, ale okolí se rádo patlá v tom, kdo vztah ukončil. V jeho očích má ten jeden jaksi navrh, má lepší pozici. Proto je dobré to ukončit sám nebo se tak aspoň dohodnout.

Předem upozorňuji, že nemám s rozchodem v podstatě žádné zkušenosti. Jen zkusím nadhodit, jak bych to udělal já. Víceméně se mi líbí Axův přístup, osobně i do budoucna bych ale rád věděl, na čem ten vztah vlastně ztroskotal, kde viděla chyby ona, kde jsem cítil problémy já. Prostě si vyřikat ty věci na rovinu, tak aby to neleželo v hlavě oboum do konce života. Nebo jednoduše - pročistit vzduch. Pomůže to tobě i jí do dalších vztahů, protože právě na těch se učíme. A nejlépe jak píše Ax, při nějaké procházce, potažmo sezení na lavičce, kde nic není závazné. Po skončení bych jí vzal za ruce, políbil na čelo, podíval se do očí, řekl "Děkuju", otočil se a odešel. Se vztyčeou hlavou a myšlenkama na to, že máš za sebou další krásnou etapu života a že teď tě čekají už jen nové, lepší časy.

myslim, že dost lidí se to přímo od holky (kluka) nedozví na čem ten vztah ztroskotal. ale možná se na to dá přijít s odstupem času. když se na ten vztah podiváš třeba s půlročnim odstupem, tak se ti spousta věcí spojí do souvislostí. taky jsem si až s odstupem času začal uvědomovat, kde byly chyby. když je to čerstvý, tak to prostě nevidíš tak jasně a nebo to vidět ani nechceš. já měl to štěstí (nebo tu smůlu), že jsem se při rozchodu dozvěděl, co bylo podle mý holky na vztahu kamenem úrazu. sedli jsme si v parku na lavičku a všechno jsme si vyřikali. pak jsme ten zážitek šli spláchnout studenym pivem, rozloučili se a začala nová etapa mýho života :o) občas se vídáme a všechno je naprosto v pohodě...

to M2F "Po skončení bych jí vzal za ruce, políbil na čelo, podíval se do očí, řekl "Děkuju", otočil se a odešel. Se vztyčeou hlavou a myšlenkama na to, že máš za sebou další krásnou etapu života a že teď tě čekají už jen nové, lepší časy." Až budeš starší, tak tě tohle ani nenapadne [S03]. To co si tu nastíníl, je jen zbytečné protahování, ztrapňování, podlézání (to samé platí i pro Emua [S03]). Vždyť jde o to, to s ní ukončit a vyjít s toho se vztyčenou hlavou, a ne ze sebe dělat pitomce. Frajer budeš, když holce, se kterou se chceš rozejít, sdělíš jen tak mezi řečí: "Mimochodem, miláčku, neklape nám to, rozcházím se s tebou, čao bambino, měj se" a se vztyčenou hlavou odejdeš...všechno ostatní je jenom podlézání (samozřejmě s vyjímkou vzájemné dohody, ale to se podle mě stává málo, aby se dva lidé rozumně dohodli na rozchodu).

lidi už to mám za sebou... předně, ono se těžko něco plánuje, pak člověk když je vedle tý druhý osoby, se stejně chová jinak, než si řekl před schůzkou a jak to dopadlo? byla zima, tak jsme nakonec zvolili kavárnu no :) nebylo to lehký, ale přece jen jsme si na začátku nějak vyříkali, jak to kdo vidí. důvody proč se chce rozejít mi sice řekla, ale nevim jestli to byly fakt ty důvody pravý. v podstatě to hodila na mě, že prej já jsem jí dával najevo, že pochybuju o budoucnosti vztahu a uvedla k tomu konkrétní příklady, který ano, se staly, ale já mám pochybnost, jestli tohle byl skutečně ten důvod. pak jsem se jí prostě zeptal, jestli si myslí, že to můžeme hodit za hlavu, poučit se z toho a jít dál, nebo to prostě skončíme... a ona na to, že si myslí že by se to časem opakovalo, takže to smysl nemá. tak jsem to holt nějak přijmul. chvíli bylo takový ticho a postupně jsme přešli na jiný téma, co jsme dělali o vánocích a s tim jsme spolu pak šli i na její autobus. kupodivu to bylo v pohodě, povídali jsme si a docela se i občas zasmáli, prostě jako kámoši, bylo to v klidu. tohle mě překvapilo, že jsme si najednou dokázali zase tak uvolněně povídat. pokud jde o rozloučení, shodou okolností proběhlo na tý stejný autobusový zastávce, kde jsem jí dal kdysi první pusu. neodolal jsem a znova jsem jí pusu dal. nečekala to - stejně jako tenkrát. akorát tehdy mi jí opětovala, zatímco tentokrát stála jak zmražená. očividně tu pusu nechtěla a už vůbec nevěděla jak na ní má reagovat, tak se jen tak zatvářila zaskočeně. ale to už mi bylo jedno. hned po puse jsem se otočil a odešel a už jsem se na ní nepodíval. nicméně dohodli jsme se, že nebudem pálit mosty a až budem chtít, tak si klidně napíšem. průšvih je, že ona má už ted v neděli, pozítří, svátek :( asi jí smskou přece jenom popřeju. Byl to můj první opravdový rozchod, tedy rozchod po opravdový oboustranný lásce a vztahu. věděl jsem že to bude těžký a je. i když jsem verdikt už několik dní čekal, stejně na to neustále myslim. je to pro mě zkouška a jsem zvědavej, jak dlouho mě ty myšlenky budou pronásledovat. přemýšlím i o tom, jak bych zareagoval, kdyby mi časem nabídla návrat. zde bych možná ještě požádal o vaši radu, či spíš názor. řekla totiž větu "třeba to co se zdá, že je navždy, tak navždy být nemusí" za tu větu bych jí zabil! chtěla mě utěšit? nebo snad si nechává zadní vrátka pro návrat? nebo dokonce ten návrat plánuje, jen mě chce nechat "vydusit" za to, že jsem jí údajně sám přestal chtít? a nebo jí to tak jenom prolítlo hlavou, nemělo to žádný význam a už ani neví, že to řekla? každopádně, rozešli jsme se v dobrým, bez jakýchkoliv ponižování, nadávek, proseb apod. nevím, jestli to zvyšuje pravděpodobnost, že časem může chtít zpátky. a dneska ani nevim, jestli takovou eventuální nabídku budu mít sílu odmítnout (což bych asi měl). no, mám toho plnou hlavu :(

No relativně, jsi to zvládl "dobře", nebo rozhodně líp, než já svůj první opravdovej rozchod po oboustraný lásce jak píšeš.. Ta pusa byla blbost, proto byla tak zaskočená, ona ta vaše konverzace s trochou smíchu byla spíš proto, aby nebylo trapné ticho cestou na bus, to doprovázení bylo zbytečné, proto byla tak zaskočená na konci při té puse.. nečekala jí. cituju: "pak jsem se jí prostě zeptal, jestli si myslí, že to můžeme hodit za hlavu, poučit se z toho a jít dál, nebo to prostě skončíme..." zbytečnost.. víš přece, že se přišla rozejít... cituju: "a ona na to, že si myslí že by se to časem opakovalo, takže to smysl nemá." vidíš... tady je to, co jsem teď napsal. "třeba to co se zdá, že je navždy, tak navždy být nemusí" za tu větu bych jí zabil! chtěla mě utěšit? nebo snad si nechává zadní vrátka pro návrat? nebo dokonce ten návrat plánuje, jen mě chce nechat "vydusit" za to, že jsem jí údajně sám přestal chtít? viz to co jsem psal výše.. takže, blbá klička Ale jak říkám, zvládnul jsi to relativně dobře, mosty nepalte, až se z toho dostaneš, může to být lepší.. říká se, že když jste spolu chodili rok, bude ti trvat půlku, než se z toho nadobro dostaneš - tzn. půl roku... K svátku jí popřej, bez posílání pusinek a podobných blbostí, bez sentimentu, bez ničeho.. prostě jen přání k svátku, je to slušnost.. good luck man!

Líbí se mi, že si k sobě upřímný. Všichni po rozchodu chcem, aby ji ten rozchod mrzel :-) Tím spíš, když k ní pořád něco cítíš. Jenže cesta k tomu nevede přes kontakt s ní - čím míň s ní budeš mluvit a myslet na ni, tím hůř pro tebe. To se týká i přání k svátku, zas taková slušnost to není. Ona si nebude myslet, že chceš zachovat dekorum, ale být v kontaktu. (A není to pravda). Pokud ji napíšeš, předpokládám podobný průběh jako u pusy - bude se tvářit zaskočeně a nebude opětovat. Jinak rozchodem, kdy jsem věděl, že už mně nemiluje, a že se kvůli tomu musíme rozejít, jsem si procházel před pár měsíci. Je to situace k vzteknutí. Pomohly mi afirmace, rozepisoval se o nich generalissimus na jiném fóru, jestli tě to zajímá, zagoogli :-)

tak já to překonávám tím, že si snažím vybavovat ty chvíle ve vztahu, kdy už jsem nebyl moc spokojenej. až mě zarazilo, jak hluboko v minulosti (relativně) jsem při racionálním postupu schopnej najít známky toho, že už to neni ono. pak jsem na to ale zase zapoměl, protože po prvních náznacích přišly zase příjemný chvíle... nicméně je úchvatný, jak se těsně po rozchodu v člověku vytvoří iluze, že ten vztah byl celou dobu nádhernej, i když reálně to až tak nebylo. s tim svátkem- no já napíšu, už proto, že se narodila na slovensku a její jméno neni v českým kalendáři, takže jsem si jí musel najít v kalendáři slovenským :)) beztak jsem se domluvili, že po čase si napíšem, že nebudeme pálit mosty. vim, že jsem chodil s inteligentní holkou, a proto doufám, že přání k svátku přijme jako něco, co vyjadřuje, že si toho druhýho vážíš. a ne jako snahu zůstat v kontaktu - dál už jí kontaktovat nebudu. další bod jsou až moje narozeniny za měsíc a to bude na ní, jestli mi to opětuje a popřeje. z dlouhodobýho hlediska nemám problém se s ní jednou za čas pobavit a eventuálně někdy sejít na pokec, jak jde život. samozřejmě až v době, kdy budem oba s rozchodem vyrovnaný.