Ahoj všichni, předem musím poděkovat, protože když jsem pročítal zdejší témata, tak jsem s velkou úlevou zjistil, že rozpolcené pocity necítím jen já. Abych se trochu představil, jmenuji se Petr, je mi 31 let. Žiji sám ve svém bytě v Příboře. Asi tak před rokem, jsem potřeboval k zubaři, tak jsem na doporučení kolegy zašel k jedné zubařce do F-M. Když jsem ji uviděl tak mi zas tak atraktivní nepřipadala a dokonce bych řekl, že jsem ji neměl moc rád. Avšak po určité době, jsem k ní začal něco cítit. Ale opravdu cítit. Hezky se usmívala až to srdce hřálo. Najednou jsem si uvědomil, že jsem do ní zamilovaný. Tak jsem uvažoval, co s tím. No a pak mě napadlo poslat jí kytku, abych vyjádřil své city k ní. V tu chvíli mi to připadalo jako to nejlepší. Za pár dní na to mi přišel od ní děkovný mail, že děkuje a že to bylo příjemné překvapení. Říkal jsem si, tak fajn, pozvu jí na kávu. Tak jsem jí slušně pozval a ona že půjde ráda. To slovo ráda. Jenže jí hrozně dlouho vždycky trvalo (řeknu třeba 10 dní) než mi odpověděla. Už to mě mělo varovat, ale já měl mozek v zatmění. Nicméně jsme se sešli a poseděli spolu, a bylo to celkem fajn normálně jsme si pokecali. To nebylo rande, prostě jsme si povídali. Skončilo to, já jí doprovodil domů a byl konec. Mě vážně vadí, že když jsem se zeptal, jestli se ještě bude chtít sejít, řekla že půjde ráda. RÁDA. Jenže. Já na ní pořád myslel, a párkrát jsem jí volal - nezvedla telefon. Na sms neodpovídala. Tedy občas jo. Ale pořád se to další rande odkládalo a mě bylo jasné že už k ničemu nedojde. Přestal jsem jí tedy psát, vymazal číslo, ale já jí mám pořád před očima. V jednom mailu mi například napsala, že si nehledá vztah. na to jsem jí odpověděl, že já jsem s ní nechtěl hned mít vztah, jen se kamarádit a popřípadě bych se jí otevřel později. No samozřejmě teď vidím, že falešnějšího člověka jsem v životě nepotkal. A ani jako zubař není nic moc. tedy v práci je pečlivá to ano, ale v komunikaci s pacientem těžce pokulhává. Vůbec mi neřekla, co mám ze zubem že za nima musím pořád, každých 14 dni jezdit. Už mě to fakt sralo. Tak jsem si našel jinou zubařku. A na tuhle se*u. Tak to je můj příběh. Jsem rád, že jsem se mohl s vámi podělit, a ještě radši, že v tom nejsem sám. Petr