Jak nakládat s energií kolem nás? 

Rovina psychologická

Pamatujete se ještě na princip starého dobrého rádia? Měli jste dvě kolečka, jedním se ovládala hlasitost, druhým se upravovala frekvence přijímaných signálů. V éteru bylo několik stanic, ale vy jste si mohli vybrat pouze jednu. Na tu jste se zaměřili a zvolili si hlasitost. Naše psychika funguje na podobném principu. Ze svého okolí přijímá to, co chcete přijímat, s hlasitostí, jakou chcete slyšet.

Většina z nás například nedovede náležitě využít pochvalu od ostatních lidí. Troufám si tvrdit, že když vám někdo za něco pochválí, tak vás to zaskočí. Nebo to raději přejdete a budete čekat, zda se najdou ještě jiní lidé, kteří vám tu samou věc pochválí znovu. Na druhou stranu mám kamaráda, který každou pochvalu od někoho ve svém okolí doslova ztrojnásobí.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Rovina sociálně komunikační

Ve svém okolí se každý den setkáváme s odezvami ostatních na nás samotné. Mohou být pozitivní, neutrální či negativní. Pozitivní jsou například zmíněné pochvaly, podpora, smání se našemu vtipu apod. Neutrální je třeba standardní pozdrav. Negativní je kritika, zamračení se apod. Bohužel, všechny tyto příklady fungují pouze teoreticky. Ve vlastní komunikaci totiž záleží na tom, kdy, jak a s jakým kontextem někdo něco řekl či udělal.

Například jednoduchá věta: „Seš jednička“ , může být pochvala, ale stejně tak urážka. Když něco uděláte opravdu dobře a toto vám řekne šéf, je to pochvala. Když doma omylem rozbijete televizi a toto vám řekne přítelkyně, pochvala to není. Oba to řeknou to samé, ale každý jiným tónem, jinou hlasitostí a v jiném kontextu.

Rovina fyziologie mozku

Náš mozek je tím místem, kde se všechno řečeno výše dává dohromady. Všechno to, co nám naše okolí chce sdělit, co my chceme přijmout a s jakou intenzitou, se tam smíchává a vytváří se reakce. Ta spočívá ve vyplavení hormonů, na jejichž základě se nějak cítíte, popřípadě něco uděláte.

Popravdě řečeno do dnešního dne ohledně vlastní fyziologie mozku panuje ještě dost otázek, nicméně lze s jistotou konstatovat, že různé podněty vyvolávají reakce v různých částech tohoto orgánu. Tedy, pokud uslyšíme výše zmíněnou větu „Seš jednička“ v různém kontextu a za různých podmínek, budou aktivní vždy trochu jiné části mozku a vyplaví se nám různé hormony.

Tyto procesy samozřejmě doprovází rovina chemická, biologická i fyzikální. Vše je zkrátka propojeno se vším, a jen ten, kdo si to uvědomuje, má možnost pochopit princip alternativních dodávek energie.

Eros a thanatos

Již Freud poznamenal, že v sobě máme dva základní pudy, pud života a smrti (někdy pojmenovávané jako eros a thanatos). Abych nebyl tak abstraktní, můžete si je představit jako touhu po životě či touhu po smrti.

Z krátkodobého hlediska je síla těchto pudů relativně stálá s tím, že se pod vlivem vnějších událostí může prudce změnit. Například nová partnerka či velký úspěch nám dočasně vychýlí eros (máme radost ze života), naopak metalový koncert nám dočasně posílí thanatos (máme destruktivní náladu). Jakmile bezprostřední pocity z vnějších událostí pominou, pomalu se vracíme ke stálé hladině obou pudů.

Z dlouhodobého hlediska se samozřejmě úroveň pudů může měnit. Nejčastěji bývá takovou příčinou velká změna v našem životě.

Freud původně svůj pud života spojil s podporou sexuality ve smyslu vytváření dětí, tedy něčeho nového. Já bych to poněkud doplnil. Lidé s převahou pudu eros jsou obecně aktivní, usměvaví, proaktivní. Baví je žít, někdo by řekl, že jsou energičtí. V České republice je jich menšina. Naopak lidé s převahou thanatos jsou spíše zamračení, hloubaví. Často se snaží hledat ze svých nepříjemných pocitů východisko v agresi vůči ostatním(nejenom násilí, ale i psychický tlak, zákazy apod.). Taková je většina z nás. Často bychom strašně rádi někoho zamordovali, byť jen ve svých představách.

Zjistil jsem, že ženy dávají velmi zřetelně najevo, zda mají v sobě spíše eros nebo thanaos, a to barvením vlasů. Černovlasé ženy či ty vyperoxidované doběla jsou jasné. Černá je typická barva smutku, bílé vlasy jsou znamením stáří a smrti. Hnědá barva je poněkud neutrální, zde hodně záleží na odstínu a také na tom, zda se žena skutečně nabarvila nebo si jen barvou obnovovala lesk. Barvy erosu jsou podle mě světle hnědá či tmavě blonďatá.

Ženy při barvení vlasů většinou volí odstín podle svých pocitů. Záměrně naslouchají svému nitru, aby se ta barva hodila k tomu, jak se cítí. Proto téměř vždy platí, že když se žena nabarví tmavěji, než je její přírodní barva, převažuje u ní thanatos. Samozřejmě to ale neberte jako pravidlo.

Preference eros a thanatos lze vyčíst i z hudebních stylů. Gothic, metal, emo jsou typické styly preferující pud smrti. Podobně i slavní Depeche Mode. Eros je naopak hodně obsažen v discu a odvozených stylech. Málokterý styl je v tomto směru ale striktně vyhrazený, většinou se v nich prolínají motivy života i smrti.

Poměry energií

Máme v sobě tedy zakořeněný princip života i smrti v určitém poměru. Podívejme se na tyto případy:

Pokud eros výrazně převažuje nad thanatos, je dotyčná osoba hodně sexuální, usměvavá, roztěkaná, emocinální. Je většinou aktivní.

Pokud thanatos výrazně převažuje nad eros, taková osoba je hodně negativistická, zahloubaná, agresivní vůči sobě či druhým. Je většinou pasivní.

Je-li eros i thanatos vysoký, dotyčná osoba je tvořící a ničící zároveň. Jde o hodně silného člověka, který se nebojí vystupovat až nepřátelsky. Je aktivní i pasivní, záleží na situaci.

Je-li eros i thanatos nízký, dotyčný se cítí bez energie. Je to typický stav muže po rozchodu. Takový člověk je aktivní i pasivní, ale jeho činnosti se rychle střídají. Je nestabilní. Tento stav může v dlouhodobém horizontu ústit k sebevraždě.

Domnívám se, že většina lidí v ČR bude mít přibližně tento poměr:

My svůdníci jsme se svojí energií naučili už pracovat o něco lépe, takže bychom se měli dostávat pomalu k bodu 3.

Alternativní dodávky energie

Nyní ještě jednou připomínám, že tyto energie jsou psychického původu a prozatím nejsme schopni jejich sílu měřit. Schválně píšu prozatím, protože se domnívám, že postupem času budeme moci pravděpodobně pomocí analýzy aktivních mozkových center či analýzou hormonů vylučovaných mozkem určit poměr hladin eros i thanatos i jejich absolutní hodnoty. Věda zatím jen nepostoupila tak daleko.

Tam, kde stojí hranice současného výzkumu, nastupují lidé, kteří mají zájem na to posílit naši energii do života (eros). Můžeme je nazvat alternativní psychologové, léčitelé apod. Jejich cílem je kromě vytažení peněz z peněženek zákazníků také snaha o zlepšení jejich stavu. Oni vědí, jak svým klientům dodat energii , zlepšit náladu či odbourat jejich negativní emoce, které se vážou k určité nemoci, třeba rakovině.

Tito lidé v žádném případě neléčí nemoc v klasicky lékařském smyslu, to ani nemohou. Snaží se zvýšit hladinu energie eros u svých pacientů, dát jim naději a chuť do života. Pokud se jim to podaří, dojde u pacientů ke změně aktivit mozkových center i vylučovaných hormonů. A to je onen pozitivní léčitelský efekt. Ono se o tom moc nemluví, ale většina nemocí (už jsem někde v této souvislosti viděl číslo 80 %) je psychosomatického původu. Což znamená, že kdyby byl psychický stav pacienta jiný, tyto nemoci by vůbec nevznikly nebo by byly mnohem mírnější. Víra zkrátka léčí.

Otevřete se pozitivnímu

Na začátku článku jsem uváděl psychologickou a sociálně komunikační rovinu přijímání energie z našeho okolí. Pokud se chcete naučit efektivně přijímat energii, měli byste se umět naladit na tu správnou frekvenci, nastavit tu správnou hlasitost a být s lidmi, kteří k vám budou vysílat převážně pozitivní energii.

Převedeno do praxe: Stanovte si určitý cíl a buďte s lidmi, kteří vás budou motivovat onoho cíle dosáhnout. Budou vás podporovat pozitivně, nikoli vás kritizovat (to je například taktika většiny rodičů). Od těchto lidí poté poslouchejte jejich reakce, snažte se je nepřeceňovat ani nepodceňovat. Jejich radami se řiďte pouze tehdy, pokud s nimi budete sami souhlasit. Určitě si vždy zachovejte dostatek soudnosti a nedělejte nic, o čem sami nejste přesvědčení.

Naopak se vyhněte těm lidem, kteří vám říkají pozitivní věci negativním tónem. Takoví se vás snaží manipulovat. Nepřemýšlejte nad nimi a vůbec jim nevěnujte pozornost.

Budiž příklad. Chcete se stát zkušeným svůdníkem. Poptáte se tedy vašich kamarádů, ale zjistíte, že nikdo opravdu nechce jít do toho s vámi, i když několik lidí by se dalo přemluvit. Vy je však přemlouvat nebudete, místo toho si najdete jiné lidi se stejným zájmem, kteří vás budou ve vašem cíli podporovat. Dodají vám spoustu energie a dostatek zpětné vazby, načež vy z toho získáte mnohem více užitku, než kdybyste se snažil zapojit starého dobrého, leč naprosto nemotivovaného kamaráda.

Tento článek je věnován muži, jež ve svém prozkoumávání pole svádění udělal tu chybu, že se zaměřil příliš úzce a časem nevěděl, jak dál. Každý máme svojí cílovou stanici, ale je rozdíl, zda po sobě zanecháme něco hodnotného nebo jen marné pokusy o dokazování si vlastní pravdy.

Každopádně, třeba mu tento článek poslouží jako motivace pokračovat ve svém snažení, když už mu nevyšel ten sponzoring. Někteří z nás totiž stále mají co říct.